neobleviti pro žádnú věc.
Ustavenie o purgrabiech panských
Když by který purkrabie nebo pohradní hradu nebo tvrze královy nebo kterého kniežete neb pána šlechtice, kterého mana králova aneb jiného zemana českého hradu neb tvrze jemu poručené pánu svému nechtěl postúpiti zase a vzdáti, tehdy viery a cti má býti odsúzen a všeho svého, což by kde měl, neb na milost páně hradu toho, jenž jest od něho držal. A všecka obec toho kraje má vstáti proti němu a dobýti jeho i dáti jej jako proradníka na smrt ku popravě najbližšie k oběšení.
Ustavenie o úředníciech větších u desk pražských
Obyčeje dobrého, jenž jest byl od dávna, potvrzujíc v našem českém království i písmem svatým dovodiec, jenž praví, že ti, kteříž súdie v spravedlivosti, mají súditi a súditi mají zjevně a svobodně, protož ustavujem k věčnosti v našem českém království, aby najvyšší komorník a najvyšší sudí každé léto čtyřikrát každý v svém úřadě seďal, jakož na jich úřad slušie, súdiece spravedlnost. A drží každý váhy v rukú zpomienajíc na boží súd, aby se žádný od pravdy neodchýlil, nebo na kterúž mieru budú vážiti lidem a měřiti, na túž jim bude odměřeno. Ale toho súzenie nemá žádný úředník zameškati, leč by byl na králově službě pro jeho čest nebo pro obecné dobro.
Ustavenie o zvolení úředničiem
Úřady většie, totiš komorničstvo, sudstvie a písařstvo od královy milosti má rozdáváno býti podlé jeho vuole osobám počestným ve
