a judského a z jeruzalémského, a moc páně bieše k uzdravování jich. L5,18 A aj, mužie přinesechu na ložci člověka, jenž byl dnou zlámaný, i hledali sú vnésti jej a položiti před ním. L5,19 A nenalezše, kterú by jej stranú vnesli pro zástup, vstúpili sú na střechu a skrze lati spustili jej s ložcem uprostřed před Ježíše. L5,20 Jichžto vieru když jest uzřel, vece: „Člověče, odpúštějíť se tobě hřiechové tvoji.“ L5,21 I počeli sú mysliti mistři a zákonníci řkúce: „Kto jest tento, jenž mluví rúhanie? Kto muož odpustiti hřiechy, jediné sám bóh?“ L5,22 A když poznal Ježíš myšlenie jich, odpověděv vece jim: „Co myslíte zlé věci v srdcích svých? L5,23 Co jest snáze řieci: Odpúštějíť se tobě hřiechové tvoji, čili řieci: Vstaň a choď? L5,24 Ale abyšte věděli, žeť syn člověka má moc na zemi odpúštěti hřiechy,“ i vece dnú zlámanému: „Toběť pravím, vstaň, vezmi ložce své a jdi do domu svého.“ L5,25 A ihned vstav před nimi, vzal ložce, na němžto ležal, i odšel do domu svého velebě boha. L5,26 A strach spadl jest na všecky i chválili sú boha a naplněni jsú bázní řkúce, že sme viděli dnes divné věci.
L5,27 A potom vyšed, i uzřel jest zjevného hřiešníka, an sedí na cle, jménem Levi i vece jemu: „Podiž po mně!“ L5,28 A opustiv všecky věci, vstav šel jest za ním. L5,29 I učinil jemu hody veliké Levi v domu svém a byl tu mnohý zástup zjevných hřiešníkóv i jiných, kteří s ním byli, sediece za stolem. L5,30 I reptali sú zákonníci a mistři jich, řkúce k učedlníkóm jeho: „Proč s zjevnými i s tajnými hřiešníky jiete a piete?“ L5,31 I odpověděv Ježíš, vece jim: „Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale kteříť se zle mají. L5,32 Nebo nepřišel sem volati spravedlivých, ale hřiešných ku
