Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 14.[364]L 14
Den nedělní má náležitě svěcen býti a kdo by nechtěl zahanben býti, má se pejchy a vysokomyslnosti vystříhati.
Píseň. Zpívá se jako: Ježíši, věčný Bože, všeckna má naděje.
Ó, lékaři nejlepší,
Pane Jezu Kriste,
všech neduhův naších duší,
toť známe zajisté
z skutkův tvých, věčný Bože.
Uzdrav všecky nemoci
svědomí našeho,
dodej síly a pomoci
k činění dobrého,
Ježíši, silný Bože.
Dej nám den tvůj sváteční
příslušně světiti,
všecek v svatém obcování
k tvé vůli stráviti,
Ježíši, svatý Bože,
ať v něm Slova svatého
pilně poslou[K3v]číslo strany rukopisucháme,
skutky dobrodiní tvého
sobě rozjímáme
ke cti tvé, věčný Bože.
I jiných služebnosti
dej svatě konati,
z víry živé tvých svátosti
hodně užívati
k vůli tvé, milý Bože.
A bližnímu našemu
v jeho potřebnosti,
láskou jsouc sklonění k němu,
sloužili z milosti,
jakž ty nám činíš, Bože.
Ať se nepovyšujem,
zbav pejchy ďábelský,
ale ať se ponížujem,
o, králi nebeský,
Ježíši, věčný Bože.
A dejž nám povyšení
v nebesích dojíti
po tom zdejším ponížení,
až k sobě přijíti
v slávu tvou, věčný Bože. Amen.
Neděle osmnáctá po svaté Trojici
Summa epištoly svatého Pavla v 1. Kor. z kap. 1.[365]1 C 1
Bůh, kterýž své volené povolal, daří milosti svou, aby mohli přijí[K4r]číslo strany rukopisuti i zůstati v účastenství[366]účastenství: včaſtenſtwj Syna jeho.
Píseň, zpívá se jako: Na lůže jdouce. A neb: Bože, Otče náš.
Chválu vzdáváme,
Otče všemohoucí,
že dané máme
spasitedlné věci
sobě v hojnosti
od tebe z milosti,
bohatě dosti,
nebs nás Slovem svým
ráčil zbohatiti,
uměním hojným
z něho naplniti,
osvědčiv skrz ně
svědectví přepevně
Kristovo slavné.
Ó, račiž nás v něm
pevně utvrditi,
ať při Slovu tvém
můžem stálí býti
a v tvém umění
dej nám rozhojnění
až do skončení.
Dejž bez svědomí
ouhony chovati,
příští zjevení
Páně tak čekati,
aby nás přijal,
tou slávou daroval,
k nížs nás povolal.
Ó, Bože věčný,
rač to učiniti,
všaks mi[K4v]číslo strany rukopisulosrdný,
nedej zahynouti
pro Syna tvého
jednorozeného,
Boha věčného. Amen.
Summa evanjelium svatého Mat. z kap. 22.[367]Mt 22
K životu věčnému přicházíme skrze Krista Pána, prostředníka našeho, a ne skrze skutky Zákona.
Píseň, zpívá se jako: Ó, blahoslavený člověk. A neb: obecní notou.
Jezu Kriste všemohoucí,
rač nám k tomu dopomoci,
abychom Zákon tvůj znali,
také jej skutkem konali,
kterýž na tom založen jest,
jakž nás tomu učí tvá čest,
aby se vší duše naší
byl milován Bůh nejvyšší.
I to zjeveno od tebe,
že bližního jako sebe
též člověk má milovati,
chce-li Bohu práv zůstati.
