Píseň, zpívá se jako: Slušelo by nám to znáti. A neb: jinou obecní notou.

Bože Otče nejmilejší,

spravújž ty sám cestu naši

skrz milost Ducha svatého,

ať chodíme v správě jeho,

neb tělo žádá věci zlých,

Duchu svatému odporných,

činí překážku k dobrému,

nakloněné jsouc ke zlému.

Chtě páchati nepravosti,

hanebné nešlechetnosti,

kteréž života zbavují

a o nebe připravují.

Dodejž nám, náš Pane milý,

ku pomoci božské síly,

ať to tělo přemáháme,

v dobrých skutcích prospíváme.

Ovotce Ducha svatého

vynášejíc z srdce svého,

křižujíc těla žádosti,

všelijaké jeho zlosti.

Zůstávajíc Syna tvého,

Vykupitele našeho,

oudové živí každý čas,

potom nás skrze něho spas. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 17.

Pán Bůh ač všem dobře činí, však řídcí vděčnost prokazují, ale takovou nevděčnost těžce Pán nesti ráčí.

Píseň, zpívá se jako: Syn marnotratný nazván.

Kriste přikazateli,

náš jediný Spasiteli,

o, smilújž se nad námi,

tak málomocnými

skrze hřích, nepravosti,

vnítřnosti

uzdrav sám z milosti.

Ačkoliv hodní nejsme,

protože tak nečistí jsme,

před tvou tvář předstoupiti,

oči pozdvíhnouti,

však se k tobě hrneme,

voláme,

neb tvou lásku známe.

Uzdrav málomocnosti,

očišť naše šerednosti,

neb učiniti toho

krom tebe samého

jiný nemůže žádný,

sám to dej,

nebs náš lékař mocný.

A dejž nám srdce vděčný

k tobě, o, Bože náš věčný,

aby tobě chválení

za tvá dobrodiní

ustavičně činilo,

tě ctilo,

jich sobě vážilo.

Po tomto pak životě,

dejž, abychom chválili tě

v nebi nesmrtedlnými

chvalami svatými,

dojdouc z víry spasení

se všemi

tvými volenými. Amen.

Neděle patnáctá po svaté Trojici

Summa epištoly svatého Pavla z Gal. v 5. a 6. kap.

Nenáleží těm, jenž Duchem živi býti chtí, aby bližními svými pohrdali, ale aby, sami sebe znajíce, k lidem lidský se chovali a dobře činíce, Boží milostí a odplatou věčnou se těšili.