milosrdný,

nedej zahynouti

pro Syna tvého

jednorozeného,

Boha věčného. Amen.

Summa evanjelium svatého Mat. z kap. 22.

K životu věčnému přicházíme skrze Krista Pána, prostředníka našeho, a ne skrze skutky Zákona.

Píseň, zpívá se jako: Ó, blahoslavený člověk. A neb: obecní notou.

Jezu Kriste všemohoucí,

rač nám k tomu dopomoci,

abychom Zákon tvůj znali,

také jej skutkem konali,

kterýž na tom založen jest,

jakž nás tomu učí tvá čest,

aby se vší duše naší

byl milován Bůh nejvyšší.

I to zjeveno od tebe,

že bližního jako sebe

též člověk má milovati,

chce-li Bohu práv zůstati.

Nakloňújž tehdy vnitřnosti

naše k tomu svou milosti,

bychom Boha milovali

i bližnímu svému přáli.

Však na to nespolíháme,

jestli co dobře děláme,

neb známe svou nestatečnost,

že nečiníme tomu dost,

ale tobě se těšíme,

k tvé spravedlnosti hledíme,

jenž jsa Davidovým Pánem,

učiněn jsi jeho Synem.

Lidskés tělo na se přijal,

aby hříchy od nás odjal,

spůsobil ospravedlnění

skrz tvou smrt, také vzkříšení.

Jenž jsi na pravici Otce,

buď náš milostivý smírce,

Ježíši, Davidův Synu,

shladiž z nás všelikú vinu. Amen.

Neděle devatenáctá po svaté Trojici

Summa epištoly svatého Pavla k Efez. z kap. 4.

Křesťane maji býti nově stvoření, obnovujíce se skrze pobožnost v obraz Boží.

Píseň, zpívá se jako: Zvěstujem vám radost.

Skrz Otce našeho

těžce přestoupení,

Adama starého

my jsme oblečení,

člověka vetchého

skrze zlé žádosti

sebe rušícího.

Protož, milý Pane,

rač nám pomoc dáti,

jeho vášně škodné

ať můžem zskládati,

obnovújž v nás zase

obraz tvůj velebný

vždycky v každém čase,

bychom, v spravedlnosti

a v svátosti pravdy

sloužíc tvé milosti,

příjemní byli vždy

tobě, Pane milý,

varujíce se lži

vždy na každou chvíli.

Pravdu ať mluvíme

s bližními našími,

neb oudové jsme

jedni spolu s ními,

dejž, ať hněv moříme,

ukrutnému ďáblu

místa nedáváme,

bychom, spravedlivě

obchody vedouce,