a spravúj nás svou milosti,
ať jsme živí v pobožnosti.
A po tomto ponížení
dopomoz nám k povýšení
do té nebeské radosti,
ať vzdáme čest tvé milosti,
neb jsi toho velmi hoden,
až na věky věkův, amen.
Neděle dvanáctá po svaté Trojici
Summa epištoly 2. Kor. v kap. 3.
Bez pomoci Boží nemůžeme býti dostateční k ničemémuž dobrému, a vzláště duchovní zprávcové.
Píseň, zpívá se jako: Zdráva, jenž jsi pozdravená.
Bože, jenž znáš naší křehkost,
k dobrému sám dostatečnost,
rač nám k pomoci přijíti,
sami s nic nemůžem býti.
Nakloňújž smysly k dobrému,
zpravúj, posilň nás ke všemu,
což se líbí tvé milosti,
ať jsme živí k tvé libosti.
A zvláště pastýře naše,
kteříž řídí naše duše,
račiž spůsobné činiti,
aby mohli hodni býti
k novému posluhování,
jenž jest zřízené k spasení,
pracujíce v tom upřímně,
prospěli nám užitečně,
aby skrze práci jejich
tvůj svatý duch v tvých volených
působil svá božská díla,
jenž by k spasení sloužila.
Víru živou vzdělávaje,
dodal lásky i naděje,
bychom života věčného
tak došli i slávy jeho.
Učiň to pro Syna svého,
Vykupitele našeho,
jenž jest s tebou chvály hoden,
až na věky věkův, amen.
Summa evanjelium svatého Mar. z kap. 7.
Bůh jest hoden chvály. Nebo všecky věci dobře učiniti ráčil.
Píseň, zpívá se jako: Ó, všemohoucí Bože náš.
Jezu Kriste všemohoucí,
jenž jsi dobře všecky věci
zřídil božskou moci.
Tobě my chválu vzdáváme,
že od tebe zdraví máme,
jeho požíváme.
Dejž ho dobře užívati,
k tvé slávě obracovati,
v dobrém pracovati.
A dotkni se naších duši,
tak naprav hluchotu naší,
ať tvé Slovo slyší.
Tak aby vnítř pronikalo
a srdce se dotýkalo,
moc v nás působilo.
Rozvaž jazyk náš od jeho
svazku velmi škodlivého
skrz Ducha svatého,
ať vyznává pravdu věrně,
obhajuje ji upřímně,
vzývá tě důvěrně.
Dejž, ať chválíme tvé skutky,
žes dobře učinil všecky,
jenž jsi živ na věky. Amen.
