skutečně plniti dal
tvá svatá přikázaní.
Rač nás sám milovati
pro téhož Krista Pána
a s nim v nás přebývati,
ať jsme vždycky schrana.
Posvěť nás v svůj příbytek
skrz Ducha posvěcení,
bychom měli užitek
z tvého v nás přebývání.
Dejž, ať nás vyučuje
pravé cestě spasení
a v ní nás utvrzuje
skrz Kristovo učení.
Pokoj tvůj ať nám dává
v předěšené svědomí,
radost ať v něm vzdělává
skrz vnítřní osvědčení.
Bychom s pomoci jeho
Krista následovali
a podlé Slova tvého
tebe vždy poslouchali.
Aby na nás nemohlo
nic kníže světa míti,
kdyby nás koliv chtělo
k hřešení nakloniti.
Uslyš nás, milý Otče,
pro téhož Syna tvého,
jenž jest náš věrný smírce,
dejž nám v hodnosti jeho
Ducha utěšitele,
ať zde tvou lásku známe
a z toho každé chvíle
tobě chválu vzdáváme. Amen.
V pondělí Svátodušní
Na epištolu z Skutkův apoštolských z kap. 10.
Summa té řeči.
Kristus Pán ustanoven od Boha za soudce všechněm lidem a za Spasitele věřícím.
Píseň. Zpívá se jako: Ó, Jezu Kriste, Synu Panny.
Ó, Jezu Kriste,
tys vystaven jistě
sám od Otce
lidem za spravedlivého soudce,
tobě svědčí proroci,
že skrze tebe věřící
jsou příjemní Bohu Otci.
On že v tvém jménu
jim odpouští vinnu
z své milosti,
činí oučastné tvé spravedlnosti,
děkujem tobě z toho,
žes nás oudy lidu tvého
učinil skrz Ducha svého.
Dejž nám pastýře,
kteříž pravé víře
vyučují,
písmem Prorockým to ukazují,
že jest v tobě spasení
všem věřícím připravený,
jindeť ho složeno není.
Sešliž nám tvého
Ducha velebného,
ať nás k tvému
nakloňuje Slovu velebnému,
bychom ho poslouchali,
pravdu z něho poznávali,
v ní do konce setrvali.
Abychom z víry
podlé daru míry své křesťanství,
jehož jsme došli z milosrdenství,
ctnostmi ozdobovali,
pravdu křtu tvého konali,
v tvé milosti přebývali.
Učiniž to nám,
Ježíši, pro se sám,
jaks učinils Korneliovi,
jenž setníkem byl,
poslals k němu svatého
Petra, pastýře věrného,
aby v víře učil jeho.
A my s vděčností
tvé svaté milosti
z takového
dobrodiní nám učiněného
vzdáváme chválu s vděčností,
jak zde v této smrtedlnosti,
tak i na nebi v radosti. Amen.
Summa evanjelium svatého Jana z kap. 3.