Ó, Trojíce svatá, požehnána,
tys hodná, byť byla chvála vzdána,
neb jsi Bůh od věčnosti
u věčné slavnosti.
Otče, Synu, také Duše svatý,
tři vosoby jediné podstaty,
kterýž jsi všecky [věci]text doplněný editorem
stvořil vlastní moci.
Ty jsi v moudrosti tvé neobsáhlý
a v umění tvém nejsi postíhlý,
divní tvoji soudové,
cesty i činové.
Rač nás tvou moudrostí obdařiti
a uměnim cest tvých naplniti,
bychom tě poznali,
ctili, milovali.
Odejmiž od nás škodnou všetečnost,
jenž se neslušně ptá na tvou tejnost,
kterouž nelze poznati,
rozumem stíhnouti.
Než což v Slovu zjevného máme,
dejž, ať vděčně na tom přestáváme,
divíc se podivným
soudům tvým nestíhlým.
Potom dej nám tvou tvář patřiti,
tajemství tvá rač nám vyjeviti,
když to nás z světa vyjmeš,
do slávy uvedeš. Amen.
Summa evanjelium svatého Jana z kap. 3.
Rod nový jest cesta k spasení v Kristu ukřižovaném těch, jenž věří v něho.
Píseň, zpívá se jako: Majíc v srdci radost, utěšení.
Místře výborný, Jezu Kriste,
tys od Otce nám dán z nebe jistě,
aby vyučoval nás
cestě spasení, kterous připravoval.
Kterouž rozum náš nemuž znáti,
leč ty jemu to ráčíš ukázati,
neb člověk tělesný
k poznání božských věcí jest velmi nejemný.
Protož tebe, místře nebeský,
kteréhož nám dal Otec z své lásky,
pokorně žádáme,
dejž, ať cestu spasení věčného poznáme,
jenž záleží na novém rodu,
kterýž působí Duch svatý v Slovu,
také skrz pokřtění,
neb tak člověk dochází nového rození,
aby více nebyl tělesný,
v Božím hněvu a Bohu odporný,
ale v duchovního
člověka se proměnil i v Syna Božího.
Poněvadž dal toho dojíti,
abychom mohli pokřtění býti,
dejž nám Ducha svého,
ať se vždy víc rodíme k životu skrz něho.
V Duchu svém se obnovujíce
a starého člověka svláčejíce,
hříchy vždy mrtvíce,
v nového skrz ctnosti se obláčejíce,
bychom k tvému království přišli,
radosti věčné v nebesích došli
skrz tvé zasloužení
a na kříži pro nás těžké umučení.
Na den Těla a krve Páně
Summa epištoly svatého Pavla 1. Kor. z 11. kap.
Večeře Kristovy kteří lidé zle požívají, na duši i na těle trestáni bývají.
