Pane Bože všemohoucí,

jenž máš věrné na péči,

proto je zde ponižuješ,

neb je k slávě připravuješ.

Tebe z toho velebíme,

že tebou povolání jsme

skrz Ježíše, Syna tvého,

k slávě života věčného.

Dejž nám, ať mysli pokornou

koříme se pod rukou tvou,

kterouž míle své spravuješ,

péči snažnou opatruješ,

neb vidíš, že lstivý ďábel,

ten náš ouhlavní nepřítel,

vůkol obchází každý čas,

žádaje pohltiti nás.

Ó, rač nás k tomu zmocniti,

v Slovu, v víře posilniti,

abychom mu odpírali

a vítěžství obdržali.

Dejž nám při tvé pravdě státi,

nedej na zármutky dbáti,

neb jest to právo veřejné,

tvým voleným usouzené.

Pomoz nám k tomu vítěžství,

neb jest tvá sláva, císařství

a přiveď k slavné koruně,

kteráž nikdá neuvadne. Amen.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 15.

Kristus Pán ovci stracenou, s pilnosti hledaje, nalezl a anjele se radují nad hříšníky pokáni činicími.

Píseň, zpívá se jako: Pán Bůh vzhledl z nebe na lidské.

Ježíši Kriste, pastýři laskavý,

jenžs na svět zstoupil z nebeské slávy,

učiněns i člověk pravý,

neb jsi viděl lidského pokolení,

od nebeské slávy poblouzení,

padnouti v hřích, v zatracení.

Protožs člověka ráčil litovati,

jako ovci stracenou hledati,

na své ramena vložiti.

My jsme ovce tvé příliš zavedené,

k toběť voláme zdaleka, Pane,

přispějž nám k pomoci snažně.

Předcházeje, hledejž nás tvou milosti,

najda, odpusť hříchy, nepravosti

a obdař svou spravedlnosti.

A dejž, by církev světlem Slova tvého

hledala vždy groše ztraceného,

totiž člověka hříšného,

abychom, tim světlem jsouc spravování,

byli anjelům k obradování,

došli v nebi přebývání.

Neděle čtvrtá po svaté Trojici

Summa epištoly svatého Pavla k Řím. z kap. 8.

Církev když bude vysvobozená od porušení, Bůh jí uvede skrze Krista do věčného života.

Píseň, zpívá se jako: Král nad králi, pán nad pány. A neb: Nuže, milý tovaryši.

Bože věčný, ty církev tvou,

choť Syna tvého jedinou,

v protivenstvích postavenou

rač v kříži potěšovati,

nesnáz, bíd polehčovati,

by mohla v víře trvati,

aby měla na to zření,

že po vezdejším soužení

vezme v nebi oslavení.

Není utrpení zdejší,

neb hodnost lidská největší,

hodno tvé slávy nejvyšší.

Dejž nám Ducha prvotiny,

zvol nás sobě za své syny,

Bože Otče náš jediný.

Dejž nám tý slávy žádati

a ji pečlivě čekati,

pro ní zde s tvou církví lkáti.

A při synův tvých zjevení,

zbavě hříchův porušení,

přiveď v věčné oslavení.

Summa evanjelium svatého Lukáše z kap. 6.

Milosrdenství máme bližním skutkem prokazovati a kdo chce jiného kárati, má sám bez ouhony býti.