Tuto Pravda se[hx]se] gſe se Lží potejká i zloděje se[hy]se] gſe dotejká
Lhář k zlodějovi: Hle, bratře, hyň Pravda kráčí,
upřímo se[hz]se] gſe k nám brát ráčí.
Zloděj: Čert-liž ji mezi nás nese,
já bych již byl rači v lese.
Lhář: Neboj se[ia]se] gſe jí, vylžeme se[ib]se] gſe.
Zloděj: Nenabudeme s ní zboží,
ana jen provazem hrozí
a po našinci se[ic]se] gſe vozí.
Skrz ni jmají těžkost mnozí.
Lhář: Ba, jáť před ní neuteku,
zdaleka uši povleku.
Pravda: Nezdař se[id]se] gſe vám, zloději, lháři,
od vás všeckno zlé pochází,[58]připsáno a opraveno na pravém okraji
[62v]číslo strany rukopisunic dobrého nemyslíte,
copak ještě nevisíte.
Lhář: Co jest nám, Pravdo, do tebe,
my nemůžem být bez sebe.
Zloděj na Pravdu pohleděl.
Zloděj: Medle, Pravdo, pokoj nám dej,
jinde sobě svády hledej!
Pravda: Musímť já vám mluvit směle,
neb jste moji nepřátelé.
Když nechcete dobří býti,
svých životův napraviti,
musíte zlý konec vzíti
a provaz na krku jmíti.
Lhář: My bez tebe živi byli,
před Pravdou se[if]se] gſe vždycky kryli.
Pravda: Tu opěty s pravdou mluvíš,
jináč jsi lhář, sám o tom víš,
naposledy prohráš, to zvíš.
Když tě Spravedlnost lapí,
nedáť více krásti, lháti,
tak musíš ve lži zůstati,
poddán býti Spravedlnosti;
ani zloděj se[ig]se] gſe nesprostí.
Zloděj: Nech tamté Spravedlnosti!
Já teďky jmám na Lži dosti,
nebo Lež pravdě nezvyká,
naučila se[ih]se] gſe od Le...
Ty pak, Pravdo, vždycky brepceš,
všudy ve všem vládnouti chceš.
Lhář: Pravdo, zdaliž my co z tebe jmáme,
rači sebe zastáváme
a na tebe nic nedbáme.
Pravda: Že jesti tak, vím já o tom.
Co vám z toho přijde potom,
nejlépeji to poznáte
a s Spravedlností potkáte.
Tak mně bezděk místo dáte,
to shledáte.[59]Na dolním okraji folia znovu napsáno, mladší rukou, slovo „shledáte“
Pravda naříká na své nepřátely
Ach, co se[ii]se] gſe to v světě děje?
Však mi se[ij]se] gſe každý odsměje.
Vzali mne v nenávist všudy,
nedadí k sobě nikudy,
zvlášť kde není spravedlnosti[ik]spravedlnosti] Sprawednoſty,
ženou mne preč bez lítosti,
nic se[il]se] gſe dovolati nemohu,
půjdu žalovati Bohu.
Ten, ač ráčí shovívati,
k pokání napomínati,
bude zastávati pravdy,
na tom musí přestat každý.
A tak svou spravedlností
stresce lidské nepravosti
podlé své všemohúcnosti.
