Ještě slyš, coť chci i pro tvé dobré i tvého pána pověděti, aby i ty i pán z hřiechu vyšli, nevážiece sobě zisku tělesného. Nebť die Spasitel v šestnácté kapitole svatého Matúše: „Co platno jest člověku, by vešken svět získal, a své duši uškodil?“ Protož, co platno bude pánu, že mní, by ty jemu mnoho zbožie přispořil a zachoval? A co tobě bude platno, že u něho peniežky neb kostelík vyslúžíš, když sobě oba na duši uškodíta? On tě zle v službě té drží, a ty jemu zle slúžíš. Že on zle tě drží v kuchmistrství[s]kuchmistrství] kuchmiſtrſtwie, duovod toho jest tento: že pán tvuoj jest vládař Boží nad zbožím, jakož ukazuje Spasitel v šestnácté kapitole svatého Lukáše. A poněvadž vládař krále světského, [B5v]číslo strany rukopisukdyby na peníze královy měl vésti úředníky a dělníky na dielo najlepší svého krále, a pak obrátil by od toho najpilnějšieho diela a najužitečnějšího k svému požitku a k škodě království a k zmaření pokladu svého krále ty dělníky, byl by jistě zrádce, protivník a nevěrný slúha svého krále. Ovšem větčí zrádce, protivník a nevěrný slúha jest velikého krále Krista knieže neb pán světský, ten, kterýž odejme kněze od péče a od služby Božie a od péče duší, jenž jsú královstvie jeho, pro něž se jest syn Boží vtělil a ohavnou smrtí umřel. Druhý duovod jest tento: že každý pánek tohoto světa chce, aby každý jeho slouha najvětší k němu zřenie měl a tak aby k nižádnému jeho slouze viece se nechý[B6r]číslo strany rukopisulil nežli k němu, též a ovšem viece chce pán nebeský, aby každý jeho slouha k němu se najviece chýlil. A jako pánek světa hněval by se na toho slúhu, kterýž by táhl jiného jeho slúhu k své službě od služby jeho, též pán nebeský hněvá se na ty pánky, jenž táhnú kněžie od Božie služby k své službě a v své úřady. Duovod jest tento: pánek světský hněvá se, když kto ruší jemu jeho vypověděnie neb ustavenie, ano druhdy jest zlé. I kterak pak Pán Buoh nehněvá se na ty pánky, jenž mu rušie jeho vypověděnie a ustavenie? Neb on jest přikázal, ustavil a vypověděl, aby kněžie nepanovali. A páni to rušie, velejíce kněžím panovati, souditi a lidi hrdlovati, dávajíc jim svú moc u vlá[B6v]číslo strany rukopisudařství.