nesčislnými skoro rubíny podivně se třpyticí, a jest obětovaná od jeho milosti císařské, která i mezi všemi za nejdrašší se pokládá. Tak učiníc konec pobožnosti, šli jsme s správcem kostelním do kláštera řečeného Salvatoris aneb Spasitele. Druhý den nato vedla nás pobožnost k dalšímu navštěvování míst svatých a šli jsme skrz bránu svatého Štěpána, před kterou kamenován byl, přes potok Cedron k hrobu Matky boží v oudolí Jozafat ležicímu třidceti osum stupní pod zemí. To místo jest od královny Maikandy v kostel a spolu v hrob její obráceno. Uprostřed těch stupní na pravé straně nejsvětějších manželův Joachyma a Anny, na levé pak straně zasnoubeného může panny Marie, svatého Jozefa, a svatého Simeona hroby jsme spatřili, z kterých pokradmo (nebo veliká zápověd jest) několik kousků skály jsme sobě ulomili, miníc je na okázku domu přinesti. Blízko té jeskyně stojí jiná věčí jeskyně v skále, kde se Kristus krví potil, když učedlníky své v zahradě getsemanské (která bliž té jeskyně jest) zanechal, a po chvíli nalezá spějící, k bdění je napominal. V té zahradě getsemanské stojí osum stromův olivových, které (podlé hodnověrného svědectví) od toho času až po dnešní den trvají. Nedaleko odtuď jest kámen, na který blahoslavená Matka boží pás svůj upustila, když na nebe vzatá byla, který svatý Tomáš apoštol s velikou horlivosti vyzdvihl. Ne mnoho kroků odtuď jest místo, kde Petr, Jakub a Jan spali, když se Kristus k otci svému modlil, a jiné místo, kde Petr Malchovi ucho uťal. Item místo, kde Kristus od Jidáše zrazen, chycen a svazán byl.

Na pravé straně ukazuje se brána Zlatá nazvaná, skrz tu bránu vůdce Bovillon jakožto svítězitel slavně do města táhl. Poněvadž pak Turci nějaké proroctví mají, že křesťané v jeden den páteční skrz tu bránu město zase sobě podmánějí, jest ta brána ustavičně zazděná. Odtuď když se na levou stranu jde, jest viděti hrob Absolona v skále vytesaný. Hroby, které tam jsou klenuty, na tři může vysoké a na pět krokův široké, od skály rozděluje. Hrob Absolonův kamením plný jest, které Turci na znamení