Navštívení a pravdivé vypsání těch míst v Palestině, které sám Kristus nejsvětější přítomností svou posvětil, kteréžto někteří udatní hrdinové němečtí velikého legáta císařského k poctě ottománské aneb k dvoru tureckému vyprovázející navštívili léta 1700. a v nich spatřené paměti hodné věci věrným perem sepsali a vysoce urozeným přátelům svým skrze následující psaní v známost uvedli.
S dovolením vrchnosti předně vytištěno v Vídni v německém, nyní v Praze v českém jazyku, v impresi arcibiskupské, v koleji svatého Norberta u Wolfgaga Wickharta, 1701.
Správa navštívení země svaté
Sedmého června léta 1700. do Jeruzalema přijdouce, druhý den na to hnedle pořádkem následujícím místa svatá jsme navštěvovati začali.
Předně:
Vešli jsme do jeskyně Jeremiáše proroka (grotta řečené), v které pláč svůj složil a sepsal, tenkrát právě turečtí kněží pobožnost svou vykonávali. Podlé té jeskyně býval někdy slavný chrám vystavený, od kterého však nyní nic nepozustává, ale na místě jeho stojí důkladná kašna, k jejížto vodě po širokých stupních se vstupuje.
2. Viděli jsme slavné hroby králův jeruzalemských, které ne tak pro zevnítřní krásu, jako pro důkladné a obvzláštní dílo podivné jsou. Odtuď se vchází skrze zbořené dveře do pěkné čtyrhranaté síně, z které viděti jest předřečených královských hrobův štít v tvrdé skále vytesaný, však přístup tak těžký jest, že se tam sotva o břiše vlezti může. Vnitř jsou rozličné komory a v jednékaždé komoře veliký kamenný hrob stojí, a sice skoro dvakrát věčí nežli dveře, skrze které se do komory vchází, takže se snadně seznati může, že hrobové zároveň s komorami vzdělané byli.
3. Od hrobův královských přišli jsme do žaláře Jeremiáše proroka, do kterého od Židův uvržen byl, když je pro nepravosti jejich trestal a napomínal. Na místě téhož žaláře stojí nyní kašna s prostou a obyčejnou vodou naplněná.