Správa navštívení země svaté

Sedmého června léta 1700. do Jeruzalema přijdouce, druhý den na to hnedle pořádkem následujícím místa svatá jsme navštěvovati začali.

Předně:

Vešli jsme do jeskyně Jeremiáše proroka (grotta řečené), v které pláč svůj složil a sepsal, tenkrát právě turečtí kněží pobožnost svou vykonávali. Podlé té jeskyně býval někdy slavný chrám vystavený, od kterého však nyní nic nepozustává, ale na místě jeho stojí důkladná kašna, k jejížto vodě po širokých stupních se vstupuje.

2. Viděli jsme slavné hroby králův jeruzalemských, které ne tak pro zevnítřní krásu, jako pro důkladné a obvzláštní dílo podivné jsou. Odtuď se vchází skrze zbořené dveře do pěkné čtyrhranaté síně, z které viděti jest předřečených královských hrobův štít v tvrdé skále vytesaný, však přístup tak těžký jest, že se tam sotva o břiše vlezti může. Vnitř jsou rozličné komory a v jednékaždé komoře veliký kamenný hrob stojí, a sice skoro dvakrát věčí nežli dveře, skrze které se do komory vchází, takže se snadně seznati může, že hrobové zároveň s komorami vzdělané byli.

3. Od hrobův královských přišli jsme do žaláře Jeremiáše proroka, do kterého od Židův uvržen byl, když je pro nepravosti jejich trestal a napomínal. Na místě téhož žaláře stojí nyní kašna s prostou a obyčejnou vodou naplněná.