[4v]číslo strany rukopisupodlé všeho zákona Písem, v nichž jest netoliko bránil těch modl dělati, ale i kaziti velel i jim podobné hříšníky pyšné, jenž se z obecného lidu zvláštností jakous vytínají jako dřevo z lesa. A vostruhují se misterně z kuory pokory. A ten každý rozdělí život svuoj na tré.

Z první částky, totiž z žádostí, udělá nádobu k neužitečnému třevu ďábelskému, žádaje zboží i všech hříchuov. Druhou částkú života svého, trestání podobnou, myslí, vólí, rozumem, pamětí, vaří pokrm, totiž stará se o sytost žrádla, plápolaje ohněm horlivé závisti. Třetí pak stránku ži[5r]číslo strany rukopisuvota svého, totiž tělo, k svému a lidskému zalíbení zevnitř líčí a šperkuje zahálením, rozkoší, mytím, líčením. Erby, pasováním, ouřady a freji skuliny hanby přirození a nedostatkuov štěrbe, rozsedliny měkkým, barevným, drahým dynchuje rouchem. Suky pak netrefnosti a nevěry pikhartské, zavilou sválu[e]sválu] ſwalau s neřádnou křivolakostí mečem, soudy, mocí a svádou s sebe klestě hobluje, dovodě se k lidem podobného, a proto se zlými obyčeji nepřestává hovaduom připodobňovati aneb živočichuom. A nad to nade vše příbytku krásného, [5v]číslo strany rukopisuduostojného, hradu zamčitého neb vysokého domu a miesta zpínavě hledá, chce šanování, ctění, klanění s mnohými prozbami a omluvami jako modla pohanská. A aby se s ním jako s modlou o všecko radili, sliby člověčenství aneb poddání aby mu činili a pocty dávali. A aby ho také ve všem jako užitečného potřebovali a aby mu jako obrázku šanováním hověli. A naliť se tím mdlým, mrtvým, neužitečným a hanebným, mrzkým, podobenstvím Nabochodonozorovy modly zrušitedlným a změnitedlným tudíž mocí hněvu božího, dokazuje.

Poněvadž[f]Poněvadž] onevadž tehdy se Pánu Buohu nelíbí a poněvadž jest v ztrátu a v zkázu to dřevo, z něhož takový obrázek v oheň aneb nádoba k nečistotě bývá. Což tehdy z nás, podobných stromuom[g]stromuom] stromuov a dřieví, udělaného muož býti lepšieho a libějšieho k věčné potřebě Páně? Nevěděli bychom ovšem a zoufali bychme, by byl svatý Pavel neřekl: U velikém domu nejen sou nádoby zlaté a stříbrné, ale i dřevěné[h]dřevěné] dřewěnnee i hliněné[i]hliněné] hliněnne, prvnie ke cti, jiné k nečistotě. Očistíliť se pak kto od nečistoty, budeť nádobou ke cti posvěcenou a užitečnou Pánu,