[31v]číslo strany rukopisukdež praví: Život a milosrdenství dal si; totiž přikázaní života milosti a lásky, jímž bych mohl při scelivosti a nevinnosti a trpělivosti ostati a setrvati, ale že přidává: a navštěvování tvé ostříhalo mne; tu zavírá, že najvíc vírou milý a spravedlivý živ jest a při scelivosti trvá, kteráž se skrze navštěvování rozumí. Neb věrou s námi jest Pán Buoh, věrou ho k sobě přitrháme věříc, že jediné leč k nám, k svému stvoření, jako hospodyně k sejru bude přihládati a nás střéci, že jest nám nelze doseděti bez skázy, jakož sám řekl: Beze mne nic nemůžte učiniti. A protož věříme, že vždy nás navštěvuje [32r]číslo strany rukopisua vždy ostříhá, jakož mluví jeden věrný řka: Spatřoval sem Pána vždycky, neb jest mi po pravici, abych se nepohnul. Věříme i tomu, že jako dobrá hospodyně sejr otírá, tak nás otírá a opláká křtem svatým z špíny přirozeného hříchu, jenž se potí z nás skrze žádosti zlé.

Slušíť[ag]Slušíť] luſſit i to věděti, aby pak najlepší sejr byl a nejscelivější neb nejzalitější vínem zkazilý, že chuti žádné ani pužitečné, sytosti dostatečné nemá bez chleba a nápoje, tak i my, lidé, buďto kající, neb nevinní, leč přijmeme[ah]přijmeme] przigme k sobě živý chléb a nápoj, totiž Krista, skrze víru du[32v]číslo strany rukopisuchovnie u velebné svátosti oltářní, nemůžem v život Pána spasitele vtěleni bejti a snědeni v unom rozumu, jenž praví: Kto jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a ve mně přebývá a já v něm. I toho jest zřejmo, že protivníci, jenž nepřijímají nápoje, by nejlepší byli, sou přesedavý pokrm Buohu, Pikharti pak sú, by nejlepší byli, jako sejr bez chleba a bez nápoje nejedlý.

Nemohuť[ai]Nemohuť] Emohutt se učiniti neslyše i toho rozprávění těch sýrův, jenž svým nám příkladem rozprávějí. Jako sejr dobrý lidé jedí a zlý svině [33r]číslo strany rukopisua psi, tak že žádný snědení neujde, zlý ani dobrý člověk, zlý od ďábla a dobrý od Buoha. A toť míní ten sejr, jenž v osobě Jobově v svrchu předevzatém textu rozpráví řka: Budu li nemilostivý, běda mně jest, pak li spravedlivý budu, nepozvedu hlavy, nasycen sa trápení. Avšak ačkoli obojí snědeni bývají, ale od ďábla snáz než od Pána stvořitele, jakož lidé tuze žvou a víc sejr, než jej snědí, ale svině jedinou kousna, až hned pohltí oblo, tak čert své oblo vidí se požérati. Ti totiž, kteříž v štěstí a v rozkošech tohoto světa, lehce umírají.