oblá[121r]číslo strany rukopisučením dokázali sou opravdu jej býti králem králův podlé zzevení svatému Janu mketnutému, v němž jest nazřel napsáno na rouchu: Král nad králi a Pán nad pány. Viděl i veliké[dl]veliké] welikem houfy za ním v rouše skvoucím, v němž sou častokrát anjelé vídáni na zemi, aby tím pronesli, že všudy s sebou své království nebeské nesou. Kteréžto nejen se znamená skrz roucho, ale obaleno jest v roucho a dává se za ně, jakož je psáno: Nahť[dm]Nahť] Nechtt sem byl, odili ste mne, poďtež, přijmete [121v]číslo strany rukopisukrálovství přistrojené od ustanovení světa. A toť se proto království nebeské s zemským spolu skrz jednostajnie hmotné[dn]hmotné] hmotnie roucho znamenává, abychom ho hledajíc prvotně jisti byli při témž najíti vezdajší potřeby časné jednou prací bez své starosti, ačkoli ne bez práce.

Přirovnáváť se, řku, království nebeské rouchu pro nás, hloupé, jež vesměs o roucho stojíme, v něm se omykajíc, jeho, požitečného, povahy známe, abychom se aspoň po něm, pohodlných povah, [122r]číslo strany rukopisukrálovství nebeského, rouchu připodobněného, dovtípili a pro něj jeho srdečně zachtěli. Abychom se, řku, dovtípili, že království nebeské jako roucho odívá a nahou hanbu zakrejvá. O němž v Zevení řečeno: Radímť, aby se v bílé roucho obvlékl, aby se neodkryla hanba tvá. Též tudíž království nebeské jako oděv chrání od vichru, od sloty, od zimy i od vedra. A protož že jeho neměl onen, jemuž je řečeno: Příteli, jaks sem všel, nemaje roucha svadebního? – [122v]číslo strany rukopisuzimu, vicher, vedro věčné bez závětí trpí. Jím pak ona moudrá hospodyně v Přísloví, zodívavši čeled svou, nebojí se o ni, aby nastydla zimou. Činíť též království i počestnou jako roucho onu[do]onu] ona královnu[dp]královnu] kralowna v žalmu po pravu stojící v oděvu rozličnosti[dq]rozličnosti] rozlicznoſtini. Činíť to též království[15]„království“ písařem opsáno omylem dvakrát i urozena a vzácna jako roucho Josepha v Ejiptě, Zorobabele v Babyloně, Mardochea v Susis, Machabejské v Jeruzalémě i jiné mnohé v Písmě přimíše[123r]číslo strany rukopisuné, kterýmžto rouchem sou se jich králové pro vzácnost obdarovali. Činí mila i vonna jako ona vonná sukně Jákoba otci Izákovi mila a vonna[dr]vonna] wona učinila. Činí též království odiva, jako v se oblečenou Judith roucho zšperkované odivnu učinilo v očích Olofernových. Máť v sobě i veselé ku podobenství roucha téjž Judith, vdovy, o níž jest psáno, že jest se oblékla v roucho outěchy a veselé ku potěšení synův israhelských. Činíť i syta rozkošně a stkvostně po[123v]číslo strany rukopisudlé