nešlechetný jest. Protož učiň po zacheovsku a oplať dluhy najprv domátcím, i cizím zle dobyté a řci: A polovici mého dávám, dobře dobytého, chudým. A z druhé polovice, což sem koho oklamal, navracuji to čtvero. A protož mám za to, kdyby chudí, než vezmou co, ptali se, jest li dobře dobyté a vlastní, že by tak málo měli co od koho vzíti jako bohatí dáti. A tak by mělo býti, poněvadž ne samého ženicha, ale i s nevěstou spolu prvé obvolávají na kázaních, věděl li by kto jaké zmatky s obú stranú, aby dal věděti dřív, než se potvrzení stane a společné oddání.“

Bohactví: „Což tehdy kdybych prv oddalo pejše aneb marné chloubě neb lakotě, lenosti etc., což bych potom pro ten zmatek nemohlo tvé býti? A pročež sou tehdy páni z pyšných sukní vládyčích ornátuov nadělali a z prstenkuov neb z koflíkuov a z klenotuov kalichuov, a čím sou pejchali, to potom chudým rozdali a jiní, dřevše chudé a kostely, z toho potom sobě šub, kabátuov, klenotuov nadělali.“

Chudoba: „Ale mušeli to vše jináč překrájeti, vyforemniti neb přetvořiti, skrájeti aneb přepáliti. A to je podobné k smrti nevěstině, kteráž leč umře, nemůž prázdna býti muže svého, a tak onono zmrtveno jest nůžemi a ohněm. Ale že si zboží boží, protož si chudobě stvořeno a slíbeno na počátku světa samým Bohem. Neb jest pro potřebu tě Pán Buoh stvořil chudobě, a ne pejše etc. ani lenosti neb zahálivosti, neb jest kázal dělati. A protož tě má moc vydříti sedmi hříchuom jako Sáru, žeť je čert zdáví a anděl tě chudobě skrz Tobiáše znamenie vrátíjako je psáno: Hříšníku dal Buoh trápení, aby hromaždil a klidil, totiž pro pejchu, lakomství etc., aby měl nač ležeti na starost a čím odepříti a potom aby se chudobě oddal, jako se to mnoho přihází. Jednak na pyšné, jednak na lakomé etc., jednak na žrouty, jednak na zahaleče spadneš a potom na chudé naposledy. A protož ostatku se domysl z té nápovědi, že jako Sára sedmi mužuom vražedlnicí byla a rodičuom k smutku, jimž jest ji Azmodeus ďábel oddával. Ale Tobiášovi, již jest mu anděl oddával, byla ku prospěchu a ku plodu a rodičuom k veselí a k hodování. Tak ty, Zboží, lakomcuom, pyšným, zahalečuom etc. sstrčíš hlavu a vydávíš duši. A zámutek činíš těm, ktož sou tě vydělali. Ale dáš li se chudým z milosrdenství jako skrz anděla, tehdy utěšíš i ty, ktož sou tě vydělali, tak že