nevíš, co mluvíš. Zdaž nevidíš, že nevěstě jest hanba výskati, jen plakati a utkati se, pokořiti. Ale ženich a ktož ji nesou, ti vejští, tak ne též ktož dává, ale ktož bere, má hlásiti vzetí. Jako je napsáno: Chvaltež tě cizí, ale ne usta tvá. A opět jiné písmo dí: Vypravovati bude almužny jeho všechen zbor svatých.“
Bohatství: „Poněvadž nevěsty, což zapopadnou bez hříchu otci a mateři, přátelóm vezmou, takéť já tehdy mohu k tomu, což sem, ještě přijíti tajně přátelského bez hříchu.“
Chudoba: „Ne tak, ne tak! Pomníš li na Liu a na Ráchel, kteréž sú Lábanovi, otci, ukradly modly zlaté, stříbrné, protož Jákob byl by pro ně o hrdlo přišel, uhoněn sa jich ženich.“
Bohatství: „I však kdyby byl hřích, však by ho Pán byl nevymluvil na cestě Labanovi.“
Chudoba: „To je proto učinil, že je Jákob o tom nevěděl. V tom se znamená, že chudý, vezme li z cizého almužnu, hříchu nemá, než almužna ta platná bude ne tomu, ktož dává, ale tomu, číž jest. O tom praví písmo hříchu: Ktož ukradna nětco otci neb mateři i dí, nezhřešil, nešlechetný jest. Protož učiň po zacheovsku a oplať dluhy najprv domátcím, i cizím zle dobyté a řci: A polovici mého dávám, dobře dobytého, chudým. A z druhé polovice, což sem koho oklamal, navracuji to čtvero. A protož mám za to, kdyby chudí, než vezmou co, ptali se, jest li dobře dobyté a vlastní, že by tak málo měli co od koho vzíti jako bohatí dáti. A tak by mělo býti, poněvadž ne samého ženicha, ale i s nevěstou spolu prvé obvolávají na kázaních, věděl li by kto jaké zmatky s obú stranú, aby dal věděti dřív, než se potvrzení stane a společné oddání.“
Bohactví: „Což tehdy kdybych prv oddalo pejše aneb marné chloubě neb lakotě, lenosti etc., což bych potom pro ten zmatek nemohlo tvé býti? A pročež sou tehdy páni z pyšných sukní vládyčích ornátuov nadělali a z prstenkuov neb z koflíkuov a z klenotuov kalichuov, a čím sou pejchali, to potom chudým rozdali a jiní, dřevše chudé a kostely, z toho potom sobě šub, kabátuov, klenotuov nadělali.“
Chudoba: „Ale mušeli to vše jináč překrájeti, vyforemniti neb přetvořiti, skrájeti aneb přepáliti. A to je podobné k smrti nevěstině, kteráž leč umře, nemůž prázdna býti muže svého,
