Kterážto nevinnost jest bílému rouchu v Zevení přirovnaná, kdežto dí: Bílé roucho souť ospravedlnění svatých. Od nebeského pak království milování a upokojení utrhnouti a k zemským je věcem přispojiti jest z něho zloupenu býti, totiž raněním pekelným příkladem onoho stupujícího z Jeruzaléma pokojně nebe znamenajícího. Od hříšníkův se pak oddělovati i od jich obcování jest sobě to nebeského království roucho vymrskati aneb vyprašovati. Toť není ono čtení řkoucí: Vyjdouce z nehodného města, vymrzskejte prach od nich nabytý. Jako by řeklo, že vyjíti a odděliti se od zlých jest jaks jako vymrzskati sobě království božího roucho.

Tak o všem jiném máme rozuměti, že což my na sobě činíme a trpíme z rozkázaní božího, že nás tím vším království boží užitečně šlechtí jako křtem, když se v něm a v jiných pěti svátostech v témž křtu z podstaty spasení záležících smáčíme. Tím se nám království boží jako roucho pevností zstupuje, totiž upevňuje životem věčným v nich, čtením zaslíbeným. Sedmou pak svátostí, pokáním řečenou, jemiž se z oumysla vystříháme hříchův budoucích, zkroušení lístostivého minulých, z zpovědí, zdrželivého postu, z modliteb, z almužen, z strpení, loupeže a křivdy skládaní, jako postříhaním, majícím v sobě šartyš, bodlivé šerhaklíky na kříž rozpínajícé, šmalcovaný planér postříhané núze a škodný kutnar, sukno se šlechtí, tenčí, hladí a barvičkovatí jako onomu synu marnotratnému kajícímu nápodobnou pak nešťastnou núzí trpělivě snesenou jako krajčovskými břidkými krájecími nožemi od nouze znícími. To též se království nebeské nouzí trpícímu jakž jako formuje, křaltuje a nekazí příkladem neduživého Lazara, jemuž jest trpělivá nouze skrojila roucho království božího v hod a v tref. Strachem pak a lekáním aneb bázní boží nabádající k milování božímu, jakž se jako zase núzí skrojeného sšívá podlé doktorského vejkladu řkoucího, že bázen boží uvodí a vleče po sobě milování boží jako jehla píchavá nit, spojující zápal pak přirozený vnitř v těle smrtedlném a zevnitř nátisk pokušení od ďábla, od světa strpěti bez svolení a bez hřešení, jako na horké,