ne[31r]číslo strany rukopisupřietelem se měl před zemskými súdci súditi nazajtřie, snad by celú noc nespal, na to mysle, co k němu bude mluveno a co on odpověděti má, mnohým myšlením přemietal by to a rozjímal, boje se příkrosti súdce. A aby před ním vinný nebyl nalezen, strachoval by se. Protož poněvadž lidé tak velikú péčí strachují se súdu člověka smrtedlného, ješto tudiež umře, červi jej snědie a v prach se obrátí, jaká by pak péče býti měla a strach před súdem velebnosti božské. Jsúť ještě i jiné věci, kteréž výpověd tu obtěžují. Prvnie, že neniež žádné moci k odepření. Neb v knihách Múdrosti psáno stojí: Moci ramena tvého kto odepře? A Izaiáš die: Kto[s]Kto] kkto odepře súdu tvému? Zajisté nižádný. Ale všickni spolu musie tu býti a výpovědi Súdce chtějte neb nechtějte před anjely Božími očekávati. Nebo sám Pán die ku potupení hřiešníka, což Izaiáš napsal: Ó, znamenitáť[t]znamenitáť] znamenat bude hanba tvá a viděno bude pohaněnie tvé. Pomstuť já učiním a neodepřeť mi člověk. A Job die: Boha, jehožto hněvu žádný odepřieti nemuož. Neb ptáš li se na sílu, mocnýť jest. Jakož Estera, ona dobrá, pověděla: Pane Bože, Králi všemohúcí, v moci tvé jsúť všecky věci položeny a nenieť, kto by se mohl zprotiviti vuoli tvé. Neb tys učinil nebe i zemi i což se nebeským okršlkem obsahuje. Ty si Pán všech a nenieť, kto by mohl odepřieti velebnosti tvé. Tentoť jest Pán veliký, silný a mocný. Jehožto velikost a moci nenie počtu ani konce nižádného, také jakkoli velikého nebudeť se báti Pán. Jakož Písmo die v Múdrosti: