[9r]číslo strany rukopisuSemeni tvému dám zemi tuto od řeky ejiptské až do řeky veliké Eufraten, Gn15,19 Cinejské a Cenezejské a Cedmonejské Gn15,20[11]chybějící text Gn15,21[12]chybějící text a Kananejské a Gersejské a Jebuzejské.
XVI
Gn16,1 Tehdy Sarai, žena Abram, nebieše rodila synóv, ale majíc dievku ejiptskú jménem Agar, Gn16,2 řekla jest manželu svému: Aj toť zavřel mě hospodin, abych nerodila. Vejdi k dievce mé, zdať bych snad aspoň z nie přijala syny. A když on přivoli prosíci, Gn16,3 vzemši Agar ejiptskú, dievku svú, po letech deseti, než sú počeli přebývati v zemi Kanaan, i dala jí muži svému za ženu, Gn16,4 kterýžto všel jest k nie. A ona vidúci, že by počala, pohrdala jest paní svú. Gn16,5 I řekla jest Sarai k Abramovi: Neprávě činíš proti mně. Já sem dala dievku mú v lóno tvé, kterážto vidúc, že by počala, v potupu mě má. Suď hospodin mezi mnú a tebú. Gn16,6 Jížto Abram odpověděv vece: Aj toť dievka tvá v ruce tvé jest, požívaj jie, jakžť se líbí. A když jí snuzi Sarai, na utiekanie dala se jest. Gn16,7 A když naleze jí anděl Páně podlé studnice vody na púšti, ješto jest na cestě Sur na púšti, Gn16,8 řekl jest k nie: Agar, dievko Sarai, odkud se béřeš a kam jdeš? Kterážto odpovědě: Od tváři Sarai, panie mé, utiekám. Gn16,9 I řekl jest jie anděl Páně: Vrať se ku panie tvé a pokoř se pod rukú její. Gn16,10 A opět vece: Rozmnožuje rozmnožím siemě tvé a nebude zečteno pro množstvie. Gn16,11 A potom: Aj, vece, počala si a porodíš syna a nazóveš jméno jeho Izmahel, protože jest uslyšal hospodin trápenie tvé. Gn16,12 Tenť bude lítý člověk a ruce jeho proti všem a ruce všech proti němu a proti všem bratřím svým postaví stany. Gn16,13 I povola k jménu Páně, jenž mluvieše k ní: Ty, bože, jenž jsi mě viděl. I řekla jest: Zajisté tuto viděla sem zadek vidúcieho mě. Gn16,14 Protož nazvala jest studnici tu studnicí Živého a vidúcieho mě. Ta jest mezi Kades a Barad. Gn16,15 I porodila jest Abramovi syna, jenž jemu vzdě jméno Izmahel. Gn16,16 Osmdesát a šest let bieše, kdyžto porodila jemu Agar Izmahele.
XVII
Gn17,1 Ale když v devadesáti a devieti letech poče býti, zjevil se jemu hospodin a řekl jest k němu: Já bóh všemohúcí, choď přede mnú a buď dokonalý. Gn17,2 A položím slib mój mezi mnú a tebú a rozmnožím tě velmě přieliš. Gn17,3 Padl jest Abram nicí na tvář Gn17,4 i řekl jest jemu bóh: Jáť jsem a slib mój s tebú a budeš otec mnohých národóv. Gn17,5 Aniž viece nazváno bude jméno tvé Abram, ale nazván budeš Abraham, neb otcem mnohých národóv ustavil sem tě. Gn17,6 A kážiť tobě rósti velmi brzce a posadím [tě]text doplněný editorem mezi lidmi a králové z tebe vyjdú. Gn17,7 A ustavím slib mój mezi mnú a tebú a mezi semenem tvým po tobě v národech svých slibem věčným, abych byl bóh tvój a semene tvého po tobě. Gn17,8 A dám tobě i semeni tvému zemi putovánie tvého, všicku zemi Kanaan u vládařstvie věčné a budu jích bóh. Gn17,9 I řekl jest opět bóh k Abrahamovi: I ty proto ostřéhati budeš slibu mého i siemě tvé po tobě.[13]chybějící text, homoiot. Gn17,10 Obřezán bude z vás každý pacholík. Gn17,11 A obřežete tělo kóžky vašie, aby bylo na znamenie slibu mezi mnú a vámi. Gn17,12 Dietě osm dní obřezáno bude mezi vámi, každý pacholík v národech vaších, tak zachovaný slúha jako kúpený obřezán bude. I ktožkoli nebyl by z rodu vašeho, Gn17,13 bude slib mój na těle vašem v slib věčný. Gn17,14 Pacholík, jehožto kóžka těla nebude obřezána, shlazena bude duše jeho z lida svého, neb slib mój zrušil jest. Gn17,15 Také řekl jest bóh k Abrahamovi: Sarai, ženy tvé, nebudeš nazývati Sarai, ale Sárú Gn17,16 a požehnám jí a z nie dám tobě syna, jemužto požehnám, a bude v národy a králové lidští narodie se z něho. Gn17,17 I pade Abraham na tvář svú a zasmě se řka v srdci svém: I zdali stoletému narodí se syn a Sára v devadesáti letech porodí. Gn17,18 I řekl jest k bohu: Ó by Izmahel živ byl před tebú! Gn17,19 Ivece bóh k Abrahamovi: Sára, žena tvá, porodí tobě syna a nazóveš jméno jeho Izák a ustavím jemu slib mój v slib věčný a semeni jeho po něm. Gn17,20 Také nad Izmahelem uslyšal sem tě. Toť aj požehnám jemu a rozplodím a rozmnožím jeho velmě: dvanácte vévod zplodí a učiním jeho v lid veliký. Gn17,21 Ale slib mój ustavím k Izákovi, kteréhožť porodí tobě Sára času tohoto v roku druhém. Gn17,22 A když se dokona řeč mluvícieho s ním, vstúpi bóh od Abrahama. Gn17,23 Vzal jest pak Abraham Izmahele, syna svého, i všecky, kteréž bieše kúpil i v[9v]číslo strany rukopisušecky
