[6v]číslo strany rukopisuNoe všecky věci, kteréž přikázal jemu bóh.
VII
Gn7,1 I řekl jest hospodin k němu: Vendi ty i vešken dóm tvój v koráb, neb tě sem viděl spravedlivého přede mnú v pokolení tom. Gn7,2 Ze všech[d]všech] wſſet zvieřat čistých vezmi sedmera a sedmera, samce a samici, ale ze zvieřat nečistých dvé a dvé, samce a samici. Gn7,3 Ale i z[e]z] yz ptákóv nebeských sedmero a sedmero, samce a samici, aby zachováno bylo siemě na tváři všie země, Gn7,4 neb ještě a po sedmi dnech já dštíti budu na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí a shladím všelikakú podstatu, kterúž sem učinil, se svrchku země. Gn7,5 Tehdy učinil jest Noe všecky věci, kteréž přikázal jemu bieše hospodin, Gn7,6 a bieše šesti set let, kdyžto se vody povodně rozvodněly na zemi. Gn7,7 I všel jest Noe i synové jeho, žena jeho i ženy synóv jeho s ním v koráb pro vody povodňové. Gn7,8 Také ze zvieřat čistých i nečistých i z ptákóv i ze všeho, což se hýbe na zemi, Gn7,9 dvé a dvé vešli sú k Noe do korábu, samec a samice, jakož přikázal byl bóh Noe. Gn7,10 A když sú přešly sedm dnóv, vody povodňové rozvodněly sú se na zemi. Gn7,11 Léta šestistého života Noe měsiece druhého sedmnáctý deň měsiece prodřely sú se všecky studnice hlubokosti veliké a oblakové nebeští otevřeli sú se. Gn7,12 I stal se jest déšť na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí. Gn7,13 Na úsvitě dne toho všel jest Noe, Sem, Cham a Jafet, synové jeho, žena jeho a ženy synóv jeho s ními v koráb, Gn7,14 oní i všeliké zvieře podlé rodu svého i všeliká hovada v rodu svém i všecko, což se hýbe na zemi, a všecko létajície podlé rodu svého. Všelicí ptáci i všecky letky Gn7,15 vešli sú k Noe do korábu, dvé a dvé ze všelikého těla, v němžto bieše duch života. Gn7,16 A kteréž vešla sú, samec a samice ze všelikého těla vešli sú, jakož přikázal jemu bóh, i zavřel jeho hospodin od zevnitřka. Gn7,17 I stala se jest potopa čtyřidceti dní na zemi a rozmnožily sú se vody a zdvihly sú koráb na výsost od země, Gn7,18 neb prudce sú rozvodněly a naplnily všecky věci na svrchku země. Jistě koráb nosieše se na vodách Gn7,19 a vody přemnožily se přieliš na zemi. A přikryty jsú všecky hory vysoké pode vším nebem. Gn7,20 Patnást loket vyší jest byla voda nad hory, kteréž bieše přikryla. Gn7,21 I zhynulo jest všeliké tělo, kteréž hýbáše se na zemi, ptactva, zvieřat, hovad i všech zemiplazóv, ješto se plazie na zemi, všickni lidé Gn7,22 i všecky věci, v nichžto dýchanie života jest na zemi, zemřeli sú. Gn7,23 A shladil jest všelikú podstatu, kteráž jest byla na zemi, od člověka až do dobytčete, tak zemiplaz jako ptáky nebeské, i shlazeny sú z země. A zóstal jest sám Noe a kteříž s ním biechu v korábu. Gn7,24 I zakryly sú vody zemi sto padesát dnóv.
VIII
Gn8,1 I rozpomenul se jest bóh na Noe i na všecka zvieřata i na všecka hovada, kteráž biechu s ním v korábu, přivedl jest vietr na zemi i umenšily sú se vody Gn8,2 a zavřieny sú studnice hlubokosti a oblakové nebeští a zbráněni[5]přepsáno na „zbraniewaẛe“ sú dšťové z nebe. Gn8,3 I navrátily sú se vody z země jdúce a vracujíce se a počely sú se umenšovati po stu padesáti dnech. Gn8,4 I odpočinul jest koráb měsiece sedmého dvadcátý sedmý deň měsiece na horách arménských. Gn8,5 A tak vždy vody bráchu se a scháziechu až do desátého měsiece. Neb desátý měsiec první deň měsiece ukázali sú se vrchové hór. Gn8,6 A když sú pominuly XLti dní, otevřev Noe okno korábové, kteréž bieše učinil, vypustil jest havrana, Gn8,7 kterýžto vycházieše a nevracováše se, doňavadž neuschly vody na zemi. Gn8,8 Vypustil také holubici po něm, aby viděl, již li sú přestaly vody na tváři země, Gn8,9 kterážto když nenaleze, kde by odpočinula noha jejie, vrátila se jest k němu do korábu, neb vody biechu na všie zemi. A ztáh ruku a popadenu vnesl do korábu. Gn8,10 A počakav viece sedm dní jiných, opět pustil holubici z korábu Gn8,11 a ona přišla k němu k večeru, nesúci větev olivovú s zeleným listím v ústech svých. Tehdy Noe porozumě, že by přestaly vody na zemi. Gn8,12 A když počaka sedm jiných dnóv, i vypustil jest holubici, kterážto nevrátila se viece k němu. Gn8,13 Protož šestistého prvnieho léta prvnieho měsiece prvý deň měsiece umenšily sú se vody na zemi. A otevřev Noe střechu korábovú, vzhlédl jest a viděl, že by vysechl svrchek země. Gn8,14[6]chybějící text Gn8,15 I mluvil jest bóh k Noe řka: Gn8,16 Vyjdi z korábu ty i žena tvá, synové tvoji i ženy synóv tvých s tebú Gn8,17 i všecka zvieřata, kteráž sú u tebe, ze všelikého těla tak v ptáciech jako v hovadách i všech zemiplazech, ješto se plazie na zemi, vyveď s sebú a vejděte na zemi. Rosťte a rozmnožte se na
