které[5v]číslo strany rukopisuhož sem přikázal tobě, aby nejedl, zlořečená země v diele tvém. V úsilích jiesti budeš z nie po všecky dni života tvého. Gn3,18 Trnie a hložie ploditi bude tobě a jiesti budeš bylinu zemskú, Gn3,19 v potu tváři tvé požívati budeš chleba, doniž se nevrátíš do země, z niež vzat jsi. Neb prach jsi a v prach se obrátíš. Gn3,20 I nazval jest Adam jméno ženy[2]napsáno dvakrát své Eva, protože by byla mátě všech živých. Gn3,21 Učinil jest také pán bóh Adamovi a ženě jeho sukně kožené a oblékl je Gn3,22 i vece: Aj, Adam učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé. Protož nynie aby snad nepustil ruky své a nevzal také s dřeva života a jedl by a byl živ na věky, Gn3,23 vypustil jest jeho Pán z ráje rozkoši, aby dělal[3]zde navíc zapsáno „na“ zemi, z niežto vzat jest. Gn3,24 I vyvrže Adama a postavil jest před rájem rozkoši cherubín a plamenný meč na obě straně ostrý k uostřiehaní cesty dřevu života.
IIII
Gn4,1 Ale Adam poznal jest Evu, ženu svú, kterážto počala a porodila Kaina řkúci: Jměla sem člověka skrze boha. Gn4,2 A opět porodi bratra jeho Abele. Ale byl jest Abel pastýř ovcí a Kain oráčem. Gn4,3 I stalo se jest po mnohých dnech, když jest obětoval Kain z úžitkóv zemských dary hospodinu, Gn4,4 Abel také obětoval z prvorozených stáda svého a z tukóv jích, i vzhlédl jest hospodin k Abelovi a k daróm jeho, Gn4,5 ale k Kainovi a k daróm jeho nevzhlédl jest. I rozhněval se jest Kain přielišně a svrašti se obličej jeho. Gn4,6 I řekl jest hospodin k němu: Proč si se rozhněval a proč svraštila se tvář tvá? Gn4,7 Však budeš li dobře činiti, vezmeš {t. odplatu}marginální přípisek soudobou rukou, pakli zle, hned ve dveřiech hřiech přítomen bude, ale pod tebú bude žádost jeho {t. hřiechu}marginální přípisek soudobou rukou a ty panovati budeš nad ním. Gn4,8 I řekl jest Kain k Abelovi, bratru svému: Vynděva ven. A když biešta na poli, povstal jest Kain proti Abelovi, bratru svému, a zabil jest jeho. Gn4,9 I řekl jest hospodin k Kainovi: Kde jest Abel, bratr tvój? Jenžto odpovědě: Neviem. Zdali strážce bratra mého jsem? Gn4,10 I řekl jest k němu: Cos učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země. Gn4,11 Protož nynie zlořečený budeš na zemi, kterážto jest otevřela ústa svá a přijala krev bratra tvého z ruky tvé. Gn4,12 Když dělati budeš jí, nedáť tobě úžitkuov svých. Túlařem a zběhem budeš na zemi. Gn4,13 I řekl jest Kain k hospodinu: Větčie jest nepravost má, než abych smilovánie zaslúžil. Gn4,14 Aj, vymietáš mě dnes od tváři země a od tváři tvé skryji se a budu tulákem a zběhem na zemi. Protož každý, ktož nalezne mě, zabie mě. Gn4,15 I řekl jest jemu hospodin: Nikoli, nebude tak. Ale každý, ktož zabie Kaina, sedmkrát viece pomštěno bude nad ním. I položil hospodin Kaina na znamenie, aby jeho nezabíjel každý, ktož by ho nalezl. Gn4,16 A vyšed Kain od tváři Páně, přebýval jest na zemi zběhem na vzchod slunce u první vlasti od ráje Eden. Gn4,17 A poznal jest Kain ženu svú, kterážto počala a urodila Enocha. A vzdělal jest město a nazval jméno jeho ze jména syna svého Enoch. Gn4,18 Potom Enoch zplodil Irad. A Irad zplodil Maaiel a Maaiel zplodil Matusahel a Matusahel zplodil Lamecha, Gn4,19 jenžto pojal ženě dvě. Jméno jedné Ada a jméno druhé Sella. Gn4,20 I urodila Ada Jabal, jenž jest byl otec přebývajících v staniech a pastýřóv. Gn4,21 A jméno bratra jeho Tubal, ten jest byl otec zpievajících na húslech a na varhaniech. Gn4,22 Sella také urodila Tubalkain, jenž jest byl klepař a kovář na všech dielech mědi a železa. Ale sestra Tubalkain Noema. Gn4,23 I vece Lamech ženám svým, Ade a Selle: Slyšte hlas mój, ženy Lamechovy, pozorujte řečí mých, že sem zabil muže na jiezvu mú, mládence v hněv mój. Gn4,24 Sedmkrát viece pomsta dána bude z Kaina, ale z Lamecha sedmdesátkrát sedmkrát. Gn4,25 Poznal jest také ještě Adam ženu svú a porodila jest syna i nazval jest jméno jeho Set řka: Položil mi bóh siemě jiné za Abele, jehož jest zabil Kain. Gn4,26 Ale i Setovi narodil se jest syn, jehož nazval Enos. Tento jest počal vzývati jméno Páně.
V
Gn5,1 Toť jsú knihy pokolenie Adamova [v deň,]text doplněný editorem kterýž jest stvořil bóh člověka, k óbrazu a ku podobenství božiemu učinil jeho. Gn5,2 Samce a samici stvořil je[4]chybějící text a nazval jméno jích Adam v deň, který stvořeni sú. Gn5,3 A byl jest Adam živ sto a třidceti let a zplodil jest syna ku podobenství a k uobrazu svému a nazval jest jméno jeho Set. Gn5,4 I učiněni sú dnové Adamovi, když jest zplodil Set, osm set let, a zplodil jest syny a dcery. Gn5,5 A učiněn
