[63r]číslo strany rukopisudal jest Mojžieš počet prvotin Páně Eleazarovi knězi, jakož jemu přikázáno bieše, Nu31,42 z polovice dielu synóv izrahelských, kterýž otdělil byl těm, kteříž v boji biechu. Nu31,43 Ale z polovice dielu, kterýž dostal se bieše ostatniemu množství, to jest z óvec tří set XXXti a sedmi tisícóv a pěti set Nu31,44 a z volóv XXXti a šesti tisícóv, Nu31,45 a z voslóv XXXti tisícóv a pěti set Nu31,46 a z lidí XVIt tisícóv Nu31,47 vzal jest Mojžieš padesátú hlavu a dal jest levitám, ješto bdějí v stánku Páně, jakož přikázal byl hospodin. Nu31,48 A když přistúpichu kniežata vojsky k Mojžiešovi i tribunové i setníci, řekli sú: Nu31,49 My slúhy tvé početli sme počet bojovníkóv, kteréž sme měli pod rukú naší, aby jeden zajisté nezbyl. Nu31,50 Pro tu příčinu obětujem v dařiech Páně všickni, což v lúpeži zlata mohli sme nalézti, sponky a zápony záplecnie, prsteny a náručnice a náhrdlnice, aby prosil za nás boha. Nu31,51 I přijali sú Mojžieš a Eleazar kněz všeliké zlato v rozličných tvářnostech, Nu31,52 vážiece XVIt tisícóv sedm set a patdesát závaží od tribunóv a od setníkóv, Nu31,53 neb jeden každý, což v lúpeži byl polapil, jeho bieše. Nu31,54 A přijaté vnesli sú do stánku svědectvie na pamět synóv izrahelských před hospodinem.
XXXII[ei]XXXII] XXXIII
Nu32,1 Ale synové Rubenovi a Gád mějiechu bravóv mnoho a bieše jím v hovadech nečíslný statek. A když uzřechu Jazer a Galaad, přípravné země k krmení dobytka, Nu32,2 přišli sú k Mojžiešovi a k Eleazarovi knězi a k kniežatóm množstvie a řekli sú: Nu32,3 Astarot a Dibon a Jazer a Nembra, Esbon a Eleale a Saban a Nebo [a]text doplněný editorem Beon, Nu32,4 země, kterúž jest Pán pobil před obličejem synóv izrahelských, krajiny plodné jest k pasení dobytka. A my, slúhy tvé, máme dobytka mnoho. Nu32,5 I prosíme, nalezli li sme milost před tebú, aby dal nám, sluhám tvým, jí u vládařstvie, a nekazuj nám přejíti Jordána. Nu32,6 Jímž odpověděl jest Mojžieš: Zdali bratřie váši pójdú k boji a vy zde sedete? Nu32,7 Proč převracujete mysli synóv izrahelských, aby jíti nesměli na miesto, kteréž jím má dáti Pán? Nu32,8 Však tak sú učinili otcové váši, když sem poslal z Kadesbarne k špehování země. Nu32,9 A když přijidechu až k údolí Hroznovému, obšedše všicku krajinu, podvrátili sú srdce synóv izrahelských, aby nešli do krajin, kteréž jím dal jest Pán. Nu32,10 Jenž rozhněvav se přisáhl jest řka: Nu32,11 Neuzřie lidé títo, kteříž sú vstúpili z Éjipta, ot XXti let a nad to země, kterúž sem pod přísahú zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, a nechtěli sú následovati mne Nu32,12 kromě Kalefa, syna Jefone Cenezejského, a Jozue, syna Nunova. Títo sú naplnili vóli mú. Nu32,13 A rozhněvav se Pán proti Izrahelovi, obvodil jest jej po púšti XLti let, donidž jest nezhynul vešken národ, kterýž byl učinil zlé před obličejem jeho. Nu32,14 A aj, vece, vy ste povstali miesto otcóv vaších zrostitelé a zchovanci[ej]zchovanci] zchovance lidí hřiešných, abyšte rozmnožili prchlivost Páně proti Izrahelovi. Nu32,15 Jenž nebudete li chtieti následovati jeho, na púšti lid ostaví a vy budete příčina smrti všech. Nu32,16 Tehdy oní blízko přistúpivše řekli sú: Chlévy ovciem zděláme a stáje dobytčatóm, dietkám také naším města ohrazená. Nu32,17 Ale my sami v óděnie se oblekúce a podkašíce pójdem k boji před syny izrahelskými, dokavádž neuvedeme jích k miestóm jích. Dietky náše a cožkoli mieti móžeme, budú v městech ohrazených pro bydlitelóv úklady. Nu32,18 Nevrátíme se do domóv naších, dokavádž by nevládli synové izrahelští dědictvím svým Nu32,19 aniž co hledáme za Jordánem, neb již máme vládařstvie náše na vzchod slunečné jeho straně. Nu32,20 Jímžto Mojžieš vece: Jestliže učiníte, což slibujete, hotovi jsúc jděte před Pánem k boji. Nu32,21 A každý muž bojovný oděn jsa přes Jordán jdi, dokavádž nepodvrátí Pán nepřátel svých Nu32,22 a poddána bude jemu všecka země. Tehdy budete nevinni i před Pánem i před Izrahelem a obdržíte krajiny, kteréž chcete před Pánem. Nu32,23 A pakli což diete, neučiníte, nižádný v tom nepochybuje, že byšte hřešili proti Pánu? A vězte, že hřiech váš postihne vy. Nu32,24 Protož udělajte města dietkám vaším a chlévy a stáje ovciem i dobytku, a což ste slíbili, naplňte. Nu32,25 I řekli sú synové Gád a Ruben k Mojžiešovi: Slúhy tvé jsme, učiníme, což přikazuje Pán náš. Nu32,26 Dietek naších i žen i bravóv i dobytčat necháme v městech Galaad, Nu32,27 ale my slúhy tvé všickni hotovi pójdeme k boji, jakož ty, pane, mluvíš, Nu32,28 Tehdy přikázal jest Mojžieš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a kniežatóm čeledi po pokoleních izrahelských a řekl jest k ním: Nu32,29 Pójdú li synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni v ódění
