vlá[15r]číslo strany rukopisudařstvie tvé. Gn30,30 Málos měl, prvé než sem přišel, a nynie bohatý učiněn jsi a požehnal jest tobě hospodin k vchodu mému. Protož jest spravedlivé, abych opatřil někdy také domu mému. Gn30,31 I řekl jest Laban: Co dám tobě? A on vece: Nic nechci, ale učiníš li, coť žádám, opět pásti budu a ostřéhati dobytka tvého. Gn30,32 Obejdi všecka stáda svá a rozluč ovce peřesté a vlny[x]vlny] wlne pstrlevé, a cožkoli červeného a peřestého a rozličné barvy bude tak mezi ovcemi jako mezi kozami, bude mzda má. Gn30,33 A odpovie mi zajtra spravedlivost má, když libý čas přijde před tebú a všecky, kteréž by nebyly rozličné a peřesté a črvené tak v óvcech jako v kozách, z krádeže mne potreskceš. Gn30,34 Řekl jest Laban: Za vděk mám, což prosíš. Gn30,35 I rozlúčil jest v ten deň kozy i ovce i skopce rozličné a peřesté. A všecko stádo jednostajné barvy, to jest bielé a černé vlny, dal jest v ruku synóv svých Gn30,36 a položil jest próchodiště cesty mezi sebú a zetem dnóv tří, jenž pasieše ostatnie stáda jeho. Gn30,37 Tehdy vzem Jákob pruty topolové zelené a mandlové a z javořie, s stránky ostrúhal jest je. A když ostrúhal kóry, v těch, kteříž oblúpeni biechu, bělost ukázala se jest, ale ty, ješto celí biechu zelení, zóstali sú a tak tiem obyčejem barva učiněna jest rozličná. Gn30,38 I položil jest je v žleby, kdežto vyléváše se voda, aby když by přišly stáda ku pití, před očima aby měly prútie a v ópatření jích aby počínaly. Gn30,39 I stalo se jest, že v té horkosti scházenie hlédaly sú na pruty ovce a rodily sú peřesté a pstrlevé a rozličné barvy rozdielné. Gn30,40 I rozdělil jest stádo Jákob a položil pruty před očima beranóv v žlabiech. A byly sú bielé všeliké a černé Labanovy, ale jiné Jákobovy, rozdělivše stáda mezi sebú. Gn30,41 Protož když prvnieho času vskakováchu ovce, pokládáše Jákob prútie v žlebiech vodných před očima beranóv a ovec, aby v jích popatření počínaly. Gn30,42 Ale když pozdnie přistupovánie býváchu a početie poslednie, nepokládáše prútie. I učiněny sú ty, kteréž biechu pozdnie, Labanovy, a kteréž prvnieho času, Jákobovy. Gn30,43 I obohacen jest člověk nad obyčej a měl jest stáda mnohá, dievky i slúhy, velblúdy i osly.
XXXI.
Gn31,1 A když jest uslyšal slova synóv Labanových řkúcích: Pobral jest Jákob všecky věci, kteréž sú byly otce našeho, a z jeho statku jsa obohacen učiněn jest slavný, Gn31,2 znamenal jest také tvář Labanovu, že by nebyl s ním jako včiera a předvčerejším dnem, Gn31,3 a najviece že mu hospodin řekl: Navrať se do země otcóv tvých k rodině[y]k rodině] k rodini tvé a buduť s tebú. Gn31,4 Poslal jest a povolal Ráchel a Lie na pole, kdežto pasiechu stáda, Gn31,5 i řekl jima: Vidím tvář otce vašeho, že by nebyl se mnú jako včéra a předvčerejším dnem. Ale bóh otce mého byl jest se mnú Gn31,6 a vy znáte, že sem všemi silami mými slúžil otci vašemu. Gn31,7 Ale otec váš oklamal mě a proměnil mzdu mú desetkrát, avšak nedopustil jeho bóh, aby mi uškodil. Gn31,8 Jestliže kdy řekl: Rozličné budú mzdy tvé, rodily sú všecky ovce rozličný plod. Pakli kdy zpět řekl: Bielé všeliké vezmeš za mzdu, všecka stáda bielé rodily sú. Gn31,9 I vzal jest bóh statek otce vašeho a dal mně. Gn31,10 Neb když početie ovcí čas přicházieše, pozdvihl sem očí mých a viděl sem ve spaních vskakujíc všecky samce na samice peřesté a pstrlevé a rozličných barev. Gn31,11 I řekl jest anděl Páně ke mně ve spaních: Jákobe! A já sem odpověděl: Teď sem. Gn31,12 Kterýžto vece: Zveď oči tvoji a viz všecky samce vstupujície na samice rozličné a pstrlevé a peřesté, neb sem viděl všecky věci, kteréž jest činil tobě Laban. Gn31,13 Já jsem bóh Betel, kdežtos zmazal kámen a slib si mi zaslíbil. Protož nynie vstaň a vyjdi z země této, navrať se do země narozenie tvého. Gn31,14 Odpověděle sta Ráchel a Lia: Zdali máme ostatnieho co v zbožích a v dědictví domu otce našeho, Gn31,15 však jako cizie měl jest nás a prodal a zjedl mzdu náši? Gn31,16 Ale bóh vzal jest zbožie otce našeho a nám je dal i synóm naším, protož všecky věci, kteréž přikázal tobě hospodin, učiň. Gn31,17 A tak vstal jest Jákob a vsadiv syny, manželky své na velblúdy, odšel jest. Gn31,18 A vzal vešken statek i stáda, cožkoli v Mezopotaní bieše dobyl, bera se k Izákovi, otci svému do země Kanaan. Gn31,19 Toho času Laban byl šel k střižení ovec a Ráchel ukradla jest modly otce svého. Gn31,20 A nechtěl jest Jákob zjeviti testi svému, že by utekl. Gn31,21 A když jest odšel tak on jako všecky věci, kteréž práva jeho biechu, a přes řeku se přebrav jdieše proti hóře Galaad, Gn31,22 zvěstováno jest Labanovi třetí deň, že by utiekal Jákob. Gn31,23 Jenž pojem bratří
