[576]číslo strany rukopisua such, ve všeliké věci tvrdí. Spáti mnoho velí, dává dobrý smysl, plodí zboží a mila činí pěstúna svého.

Jen kámen jest, a proto slove tak, nebo se z toho zvířete, ješto slove tak – jena – činí. O tom zvířeti mistrové praví, že jest veliké jako vlk a líté velmi. I vlúdí se v chlév po koních i znamená, kterak kterému dítěti neb psu říkají, a naučí se té řeči, a přivolá dítě neb psa, roztrhaje jej, i sní. Z toho zvířete učiní se ten kámen. Ktož jej nosí pod jazykem, uhodne všelikú věc.

Iskust[x]Iskust] Skurſt jest kámen barvy šafránové. Tak se dá pomalu štiepati, že jej přadú, to rúcho nehoří, ale ohněm se obnovuje, též […]text doplněný editorem nezmizí[25]zjevně chybný (zkomolený) zápis, aby to rúcho bylo z vlny salmandrové, nebo domnívají se, by ta ještěřice bydlila v [577]číslo strany rukopisuohni. Ale pravda jest, že déle může býti v ohni než jiný had. Ktož ten kámen nosí, nebojí se žádné obludy ani ve dne, ani v noci, a jed pudí pryč.

Lupar[y]Lupar] LIligur jest kámen barvy rozličné a pásem červeným přepásán. Ten jest moci tak divné, že když k němu zvěř trudná přiběhne, tu stojí, hlediec na kámen. A dokavadž u toho kamene stojí, dotud ani pes, ani člověk nesmí k němu přistúpiti. Protož bývali to místo lovci znamenali a kamene hledali. Ten činí svého pěstúna bezpečna i před lidmi, i před zvěří.

Magnes jest kámen jakožto zažžené železo, ten sem v Čechách viděl. Ten k sobě železo táhne, že když jej drží proti jehlám, že je k sobě přitáhne, až se u něho povisí jedna po druhé a podlé[z]podlé] pole druhé. [578]číslo strany rukopisuI jsú[aa]jsú] kus také magnety, jenž jedním rohem tíhne a druhým pryč zažene železo. Jestiť také magnes, jenž netíhne železa, ale železo jej tíhne. A jest také magnes, jenž tíhne tělo člověčí k sobě. Ale kto by zmazal česenkem jej, nepotíhne k sobě nic. Opět magnes ztratí svú moc při adamantovi, tak, že malý adamant velikého magneta svíže. Činí sny hrozné. A tak praví mistři, položí li manžel svému druhu magneta pod hlavu, jestli jemu věren, tehdy ze sna bude jeho objímati, a pakli jest nevěren, tehda ze sna hrozú spadne s lůže. Také zlodějové, zetrúc jej, nosí s sebú, a vejdúce v dům, prospúce úhle. Ve čtyrech úhlech i sypí ten prach, ihned lidé všichni hrozú z domu ven vyběhnú. Ktož také vodné tele má, ten pí jej, a zbude té nemoci.