[47r]číslo strany rukopisuktož tvé svaté jmě nazývá.“ K němužto Hospodin vece a tak řka: „Jdi, nebť jest zvolenie osudie, aby mé jmě nosil i ohlásil přede všelikými, i před králi, i před israhelitskými syny. A já jemu ukáži, kterak mnoho musí pro mé jmě trpěti.“ To Ananiáš uslyšev, jakž jemu Hospodin rozkázal, do té ulice šed, v ten duom všel a vloživ svoji ruce na jeho hlavu, vece: „Šavle, bratře, poslal mě k tobě Hospodin, Jezus Kristus, jenžto jest se tobě zevil na této cestě, ješto s sem šel, aby viděl a byl naplněn Ducha svatého.“ A jakž to Ananiáš propovědě, tak s jeho očí jako škralúp spadl a inhed prozřel. A vstav inhed se pokřtil a přijem pokrm, posilnil se i přebyl v tom městě[amr]městě] mieſſtie Damašku s těmi učedlníky, ješto tu biechu, dní několik. A inhed šed do židovských škol, jal se snažně kázati a řka: „Jezus Kristus jest Syn Boží.“ Tomu se všickni[ams]všickni] wſſycžkni podivivše, jenžto jej slyšiechu, řekli: „Však tento jest ten, jenž nenávidieše v Jeruzalémě všech, ješto nazýváchu jméno toto Ježíšovo. A na to jest sem přišel, aby je[amt]je] gie zjímaje[amu]zjímaje] zgimagie svázány přivedl před židovské starosty.“ Tu řeč svatý Pavel znamenaje, tiem viece a snažnějie pohaňováše židy, ty, jenžto v Damašku biechu, toto vždy potvrzujě, že jest pravý Buoh Jezus Kristus. A to se dálo po Božiem narození léta třidcátého čtvrtého.
O svatém Juliánu
Svatý Julianus biskup, jakož někteří mistři chtie, byl jest ten Šimon malomocný, jenž byl Jezu Krista na oběd zval. Na němžto obědě Maria Magdaléna, v duom všedši, jeho svaté nohy mazala. A potom, když náš Spasitel[amv]Spasitel] ſpaſſytel na nebesa vstúpil, tehda světí apoštolé svatého Juliána biskupem učinili. A v tom biskupství mnoho svatých divuov učinil, a zvláště tři mrtvé vzkřésil[amw]vzkřésil] wžkrzeſil a Bohu slúže, skóro potom skončal a Bohu se[amx]se] ſie dostal. To se dálo po Božiem narození léta osmdesátého čtvrtého.
O druhém svatém Juliánu
Svatý druhej Julián byl jest, jehožto sv. Julius byl bratr. Ta dva svatí bratřence jednoho času vstavše šla sta k césařovi, jemužto Teodozius řékali a byl jest