[112r]číslo strany rukopisudo Jeruzaléma[btp]Jeruzaléma] Jeružalema s svými učedlníky jide a tu nalezl Šimona čarodějníka, an diáblovú mocí rozličnie zázraky ukazuje a lid v rozličný v blud uvodí, nazývaje se[btq]se] ſie první spravedlností jako Buoh. A ktož by veň uvěřil, sliboval, že by jej vždy věčna učinil a řka: „Což mi libo, to vše mohu učiniti. Někda mě má mátě posláše žat na pole, tu srpu kázal sem, aby sám bez mé práce žal. A tak se stanieše, že srp viece žal než jiný.“ A toho mnoho o sobě potvrzováše a řka: „Já sem slovo, já okrasa, já utěšitel, já všemohúcí.“ V ty časy činieše měděné hady, ani se jako živí hýbí, slúpy[btr]slúpy] Sſlupy měděné i kamenné učině, kázáše se jim smieti. Vida ten Šimon čarodějník svatého Petra sobě protivna, dav sobě s ním rok hádaní, chtě toho dolíčiti, že jest pravým Bohem. Na ten den se[bts]se] ſie s svatým Petrem snidešta, tu vstúpiv svatý Petr mezi ně, všem, ješto tu biechu, vece: „Pokoj vám buď, bratřie milá, ješto pravdu milujete.“ Jemužto Šimon čarodějník vece: „My tvého pokoje nepotřebujem.“ K tomu svatý Petr odpovědě: „Ty se[btt]se] ſie bojíš slyšeti o pokoji, od hřešenie boji bývají, protož kdež zhřešení[btu]zhřešení] zhrzieſſeni nenie, tu pokoj jest.“ Odpovědě Šimon čarodějník: „Nic o to se mnú nemluv, já tobě ukáži Božstvie mého moc a inhed mi se[btv]se] ſie musíš modliti, neb já jsem pravá spravedlnost, já mohu létati v povětří, novo vzrostlé dřievie brzo učiniti, z kamenie mohu chléb obrátiti, v uohni bez úraza trvati. A to vše, což chci, mohu učiniti.“ Tehda svatý Petr proti němu poče rozumnejm činem hádati a tak jemu řeč múdře zavazovati, až jemu Šimon neumie odpoviedati. To vida Šimon čarodějník, že nemuož proti svatému Petru v ničem svítěziti, všecky své čarodějné věci v moře vrhl, boje se, by nebylo proneseno, že se[btw]se] ſie čáry obcházieše. To učiniv, s tiem úmyslem do Říma[btx]Říma] Rrzyma přes moře přeplul, aby jeho v Římě za Buoh měli. To sv. Petr vzvěděv, s svými učedlníky za ním do Říma jide. A to bylo za času Klaudiána