pr[107v]číslo strany rukopisuvnie na mém dvoře. Pakli to potupíte, tomu tak učiním, že vámi potupen nebudu.“ K tomu svatý Jan a svatý Pavel odpověděšta: „Buoh nad tiem, ale my se[bqm]se] ſie tvé nepřiezni nebojíme.“ K tomu Julián odpovědě: „V desieti dnech rozmyšlenie mějta, když po mně nepostúpíte, potom bezděky učiníte. Zdali mníte, by vás křesťané mučedlníky učinili, já se[bqn]se] ſie nad vámi pomstím ne jako nad křesťany, ale jako nad zevnejmi nepřátely.“ K tomu tato dva svatá odpověděšta: „Tak učiň, césaři, jako by již těch deset dní minulo, neb to jistě věz, žeť po tobě nepostúpíme.“ To řekše, ta dva svatá vešken svuoj statek chudým rozdala. V desátý den poslal Julián jednoho svého sluhu Terenciána s tiem poselstvím a řka: „Aj toť, obraz modly bohuov mých, anebo se k němu klanějte, anebo za to život dáte.“ Jemužto tato dva svatá odpověděšta a řkúc: „Terenciáne, jest li tvój pán Julián, měj pokoj s ním, námť nenie jiný pán, jedine milý Jezus Krist.“ Tehda Julián těmto dvěma svatýma káza tajně v jich domu hlavy stínati a tajně pohřésti. Po malém času poče syn Terenciánuov volati a řka[bqo]řka] rza: „Bída mně, hroznú horkost od diábluov trpím.“ To Terencián, jeho otec, uslyšev, v svém se hřieše poznav, svatý křest přijal a život i umučenie sv. Jana a sv. Pavla popsal. Píše sv. Řehoř u vykládaní jednoho Čtenie, když jedna šlechetná paní na každý den do kostela k sv. Janu a sv. Pavlu chodíše a když jednú v kostele byvši, zase domuov jide, uzře dva člověky stojíce v pútníkové postavě. Jimžto almužnu káza dáti jakožto dvěma pútníkóm. Tehda prvé, než její sluha almužnu přinese, až tato dva pútníky pokorně ku panie přistúpivše, vecešta: „Jakož ty nás, paní, po vše časy navštěvuješ, takež my v den súdný chcem o tobě péči mieti. A což na nás prositi budeš, obdržíš.“ To jí řekše i zmiziešeta[bqp]zmiziešeta] zmieſſeta a ta paní, jich milosti slúžéc, Bohu se dostala. To se dálo třístého[bqq]třístého] Tzyſteho padesátého třetího[bqr]třetího] tzetiho léta.
O sv. Feliciány[bqs]Feliciány] Flicziany s jejími sedmi syny, Božími mučedlníky
Svatá Felicitas měla sedm synuov, jimžto jména byla jsú tato:
