[102v]číslo strany rukopisuji bratr Marin nazýváchu. Zatiem ona Božie děvice, tak se tajéci, nábožnej život vedla a velmi s velikú pokorú poslušna byla. A když byla dvadceti let vstáři, tehda její otec, k smrti se přiblíživ, ji k sobě pozvav, snažně ji zapověděl, aby nikomu nepronosila, by ženú byla. Zatiem svatá Marina jakžto jiný mnich drva z lesa do kláštera vozéše, často se[boe]se] ſie u jednoho muže v domu stavováše jedúc. Jehožto muže[bof]muže] mužie dcera, jinde dietětem počevši, otcovi pověděla a řkúc: „Mnich Marin mnú vinen jest.“ Pronižto z kláštera jako vinna vyhnána, tři léta s jinými chudými kuory před klášterem a jinú almužnu berúci, o malém pokrmu živa byla. A ono dietě opatovi posláno a opat je[bog]je] gi dal svaté Marině pěstovati, jenžto jest pěstovala s velikú pokorú dvě létě, a což hanby bez vinny trpěla, ze všeho Bohu děkovala. A potom opat, vida její velikú pokoru, opět ji do kláštera navrátil a jí, což najsprostnějších úřaduov bylo, poručil. To ona vše nábožně a pokorně snesla a tak v té pokoře, snažně Bohu slúžéc, skončela a Bohu se dostala. Tehda, když podlé duchovnieho obyčeje její tělo, čistě chtiec pochovati, umýváchu, nalezli, nebyla mužem, ale děvice. Pronižto toho se[boh]se] ſie velmi lekli, což jsú jí byli nevinně hanby činili, toho sú se s velikým skrúšením želejíc káli a to svaté tělo poctivě v kostele pochovali. A tu potom za dlúhé časy Buoh mnoho divuov ukazoval[boi]ukazoval] vkazovak i ukazuje do dnešnieho dne. Amen.
O sv. Gervazí[boj]Gervazí] Gierwazÿ a Protazí
Svatý Gervazius[bok]Gervazius] Gierwazyuſ a svatý Protazius byla syny svatého Vitalisse a to vše, což sta měla[bol]měla] imela, pro Buoh chudým rozdavše. Na jednom modlitebném miestě [s]text doplněný editorem svatým Nazariem a svatým Celsem bydléc Hospodinu slúžiechu. A když je[bom]je] gi pohané jemše do Mediolána vedechu, tehdy svatého Nazaria a sv. Celsa, řetězy se nabivše, v moře je vrhli. A zatiem, když jedno knieže jménem Aškarius do Mediolána přijel, proti nimžto pohanská knížata předeň vyšedše, řekli: „Věz to, knieže, žeť naši bohové ijedné odpovědi dáti ne[103r]číslo strany rukopisuchtie,
