[69v]číslo strany rukopisuvzdáváše. A děťátko to na svú milú matku i na toho každého, ješto před oltářem biechu, mile na ně vzhlédáše. Také tu jiní kněží při tom biechu, a to podlé obyčeje Starého zákona jakožto dietě chudých lidí za ofěru u pěti penězích vyplaceno bieše. Tehda Matka božie přistúpivši k oltáři, jasnú myslí to milé dietě s oltáře vzela jest a k tomu dva ptáčky nebo holúbky od svatého Jozefa vzela jest a nábožně poklekši, oči svoji v nebe zdvihši, vece: „Přijmi, milosrdný hospodine, tuto ofěru, jenžto tobě toto naše mladé děťátko, tvój milý synáček, dnes najprvé ofěruje.“ A když ona tak klečéci nábožným srdcem mluvieše, tehda dietě Ježíš to slyše od své matky, svoji ruce k svýma ušima přičini a oči k nebi pozdvihlo nebo vzdechlo, a jakž koli ještě nemluvilo, nebo jedno čtyřidceti dní vstáři bylo, však těch ptáčkóv ručičkama dosaháše, své milé matce pomáhaje ofěrovati.
Potom tuto ofěru dospěvše, Matka božie s Jozefem s Jerusalema vyšli i šli k svatéj Alžbětě, jakož jest Matka božie zamyslila, prvé než by z toho kraje vyšla, aby milú svatú Alžbětu navštievila a svatého, milého Jana ohlédala. A když tam Matka božie k svatéj Alžbětě přišla, velmě se mile uzřechu a utěšený sobě hody učinichu. V tu dobu svaté děťátko veliké utěšenie mělo jest. Tuť se také tě dvě
