[105v]číslo strany rukopisutěm, ješto o bohu pokorným srdcem rádi slyšiec, ihned to na pamět vezmú.“[174]Mt 11,25 Nebo nic ctnějšieho, nic rozkošnějšieho, nic užitečnějšieho duši nenie, než boha milého a jeho svaté Písmo na paměti jmieti a k tomu se vždy připravovati, kdež má člověk po tomto krátkém světu na věky přebývati.
Ale jenžť jest člověčí pamět v prodlení času k zapomenutí hotova, protož já, panna Elška, jménem toho nedóstojna jsúci, chci od počátku praviti, jakož jest psáno o našem spasení. Najprvé o narození Matky božie, tudiež o všech jejích příbězích, v kterých časiech co jest učinila, kde jest ona bydlila nebo které obyčeje jměla od její mladosti až do jejieho syna porozenie. Neboť jest prorok Isaiáš o její milosti prorokoval a řka: „Takto vynde prut z kořene Jesse a květ z kořene jeho vzende.“[175]Is 11,1 Potom ihned o tom nebeském květu Jezukristu podlé toho píši, kterak jest z toho přeslavného prutu, z své milé matky Marije, pošel buoh a člověk pravý, kterak se jest na tomto světě s lidmi obcházel a o jeho svaté krve prolití, k tomu na nebesa vstúpení, potom Ducha svatého apoštolóm seslání. O tom sem umyslil s pomocí Ducha svatého pořád psáti, já Jiřík, aby u budúcích časiech panna Elška z Bezdražic, čtúci i uchovajíc se zlého, bohu se zachovala, jeho milé panně
