[48v]číslo strany rukopisupravé milosti, ale jich sboží chtiec, řkúc: „Umřeť baba, aneb uslekneť kmet, a já budu mieti sbožie.“
Tak byly v Římě tři vdovy, a nikakž nechtěly za muž. A když tázali jedné, proč za muž nechce, řekla: „Ižádného nevědě, kto by mi chtěl raději, než sboží mému.“ A druhá řekla: „Ještě j’ mój muž vždy živ v mém srdci, kakž bych dva jměla?“ Jest liť to z milosti řekla, nebo poctivým studem, že j’ se jí to zdálo nepočestno i po smrti prvého muže k druhému se přiložiti, jistěť jest duostojna chvály. A pakli j’ snad byl ukrutný, i byl jí ještě jako živ v srdci, neb řiekají: „Zlé se dlúho pomní,“ tehdyť jest nebyla nemúdrá, že j’ pro malú lahodu nechtěla se vážiti lopoti těžké. A tak naházie se ještě i dnes, že múdré panie po nesnadných mužích tak ostávají; i mohú dobře s Davidem řéci: „Dobro j’ mi, žes mne ponížil, hospodine, abych se naučila tvým spravedlnostem;“ jako by řekla: „Dobře mi se stalo, že sem s mužem nesnadenstvie pokusila, abych potom ostanúc vdovú snažnějie slúžila tobě.“ Třetie vdova ta proto nechtěla za muž, řkúc: „Měla sem muže velmi dobrého; nebyl li by tak dobrý ten, kteréhož bych pojala, kak bych ho mohla milovati? A pakli by tak dobrý byl, vždy bych se bála, aby opěte neumřel.“ Ty vdovy byly jsú pohanky a nerozuměly sú, by ze vdovstvie odplata duši byla věčná; avšak se jim nelíbilo vdáti druhé. My pak křestěné, majíc čáku k odplatě věčné z duostojenstvie vdovieho stavu, a pokusivše, kak se j’ v manželství přenesnadno obierati tomu, ktož miluje boha, i netbá na svět, vidúc, že j’ nesnadno světu slúžiti i bohu, mohli bychom se dobře střieci svateb druhých, zdali bychom asa některé lopoti světské byli prázdni. Vždy to pomním, kakž kolivěk, když se ženiti chtěch[p]chtěch] chtieth, netbal sem na to, ješto sem slýchal ještě za mladu od své báby, jež jest byla předobrá žena v počestné sprostnosti, že j’ řiekala: „Ba, milý hospodine, kak jest to, že mají vdovy odplatu větší, než manželé? A čím máme lepšie bydlo a pokojnějšie[q]pokojnějšie] pokonyeſſye než v manželství?“ Vídáme to také před sebú často,
