[K3r]číslo strany rukopisuzemí puojdeš, tehdy nedáš až do Konstantýnopole, nebo to právo u nich jest.
Protož ktož by chtěł do Jeruzaléma jíti neb do Ejipta, musí se k psotě a k mnohému nebezpečenství přichystati, kteréhož bez pochyby bude potýkati, a cestu nesnadnú bude mieti a hładu přimierati a dobrého se bydła nebáti, až se zase vrátí do země, z kteréž jest vyšeł, kterážto nám křesťanuom jest zaslíbená, zvłáště česká i jiné okolní země, ale onynoť sú były židom zaslíbené. Protož nenie po čem túžiti ani oč státi, nebo v těch zemích, jsa totižto host, by měł peněz dosti, chtě se psoty uvarovati, však proto čłověk křesťan dobrého bydła k své potřebě nesmie sobě učiniti, a někde by směł, nemuož, příčiny mnohé nedo[K3v]číslo strany rukopisupustí, o kterýchž jest napřed povědieno.
Ješto kto bude čísti, muože porozuměti něco tomu, nebo v těch zemiech by čłověk najskrovnějí se mohł mieti v jiedle, v pití, ovšem v młuvení, choditi v oděvu prostém a na péči mieti zachovati obyčeje, kteréž oni mají, svobod a všetečnosti pilně se vystřiehati, jinak sobě čłověk nemysl ktož koli, aby mohł země ty projíti. Však to všecko maje u sebe, ctnosti i obyčeje jich, k tomu opatrnost, kterýchžto jest krátce dotčeno, ještě v mnohé úzkosti a v nebezpečenství musí býti od nich. Poněvádž jest těm židom i křesťanom úzko, kteřížto jich jazyk umějí a mezi nimi obývají, věz to, žeť jest daleko úže hostem a příchozím mezi tiem národem, zvłáště[m]zvłáště] zwłáſſrě kteříž [K4r]číslo strany rukopisujazyka jich neumějí. Jáť sem toho zkusił a mnoho příhod a starostí měł.
Však někteří lidé sou, ješto na dalekost té cesty se ptají a rádi o tom słyší, protož i ten počet napsati sem kázał, ač ne v plné jistotě, než podlé rozumu a paměti pravím, jej počítaje z země české, odkud sem já vyjeł, až do Ejipta města, o kterémž jest drahně napřed psáno, i zdá mi se v počtu devět set mił, však proto pro mýłku a chybu nechť jest neplně. Ač sem pilně počítał dny i téhodny i míle, co sme kdy ujíti anebo ujeti mohli, však pro změnění obyčeje v plné cełosti neviem, zvłáště proto, že v pohanských zemích na míle počtu nenie, než na dny, co by který ujeti nebo ujíti mohł. A také vypravením na takovú
