bie[C1r]číslo strany rukopisułý, než velmi máło jeho mají, neb pro veliké lesy nemají sobě kde obiłé a jiných věcí síti. Ta země jest horká. Knieže pána mají a knieže to obyčej tento má: když se léto počíná, tehdy hned z svých[d]z svých] ſzwých obývaní nebo zámkuov se všemi svými táhne, kteréž má, do hor ku potokom, kteříž mezi těmi horami sú, a za nimi všickni lidé z měst i ze vsí táhnú se všemi věcmi mohovitými, takže města i vsi pusté zuostávají. A v těch horách około těch potokuov kopají, kdež kto muož, a sejí sobě potřeby k živnosti své a stáda pasú, nebo dobytka mnoho mají a tiem najviece svou živnost vedou. A v těch horách obývají až do zimy. A tak sem slyšał, že to jich obývanie jest [C1v]číslo strany rukopisupro horko, neb sou lidé krásní a bílí velmi, ješto sem jim podobných neviděł v žádné zemi.
Potom sme přijeli jedenáctého dne do města, kterému řiekají Máris. To město leží pod horou a skrze ně teče potok čistý. V tom městě již było víno, než nesměli sme se na ně ptáti pro, totižto mouřeniny, neb ho sami nepijí a jiným za złé mají, ktož by je pili, a zvłáště hostem, neb se host ve všem musí opatrně mieti a svobodně sobě nečiniti, zvłáště jako domácí anebo jako ti, kteříž jazyk jich umějí. Také v tom městě jest počátek mýt země Huzhasanovy. V tom městě nenie určeného mýta žádného, než což komu rozkáží aneb na něm vydříti mohú, to dáti musí. Jestliže by neměł, protoť se [C2r]číslo strany rukopisuneslituje, než vezmúce jej na hrad, tam děłati musí, což mu káží, dokudž oni chtí.
Odtud sme přijeli druhého dne do Antyochí, kteréžto město dělí zemi múřeninskou s zemí tureckú a leží na čisté, veliké huoře a hrad v rovni dole na bahně jest podobný k Tovačovu. Tu jest již vína dosti, než také sme se na ně ptáti nesměli pro tu příčinu, že sme lid neznámý a jazyka jich neumějíce. Již se tu múřeninové počínají, než ještě viece lidí biełých, zdá mi se, že jest. V tom městě byli sme dva dni, chleba, vody i rozličného ovotce było dosti co kúpiti.
Stała se nám příhoda: když sme z města jeli, pokłúzł se vełbłúd s vršku i rozčesł se i hned dále odtud nemohł. Forman se velmi zastarał, jehož był vełbłoud,
