převelmi i na rozličné klénoty a jest pán mocný převelmi i na lid jest bohatý, neb jich množstvie u svého dvoru chová a hojný žołd płatí nebo dává žołdnéřom svým. A u jeho dvoru jsou dvořané nebo žołdnéři velmi bohatí, nebo mají złatých dosti, jakož jsem se jim dívał a był jsem mezi nimi. I seznámił sem se s jednim, kteřížto uměł roussky, a ten był jest z země vałasské. I ptał sem se ho, kterak se jest dostał do Ejipta, kterýžto pověděł mi: „Był sem malý pacholetem, když sem był vzat do Turek, a potom ten, číž sem był, prodał mě do Ejipta. I koupił mě jeden mamałúk, jako by řekł žołdnéř, kterémuž chovał jsem kuoň jeden, a když sem toho pilen był, potom mi poručił dva a tak dále, až mi i jiné věci poručił. Když sem pak jemu věrný był a toho pilný, což mi poručił, potom mi poručił i lidi, že sem jim rozkazovał. Potom skrze milost jiných a dobrú pověst dostał sem se k dvoru žołdánovu.

Potom mě vedli a učili kusom dvorským a obyčejuom jich šermovati a z łučiště střieleti pěšky i na koni, z łuku s předu i z zadu, jakož obyčej u nich jest, potom s dřevcem jezditi a jim se učiti, což potřeba káže, neb jiným kusom mnohým“, jichž já ukrátím, neb oni jich tam příliš mnoho mají a umějí těch žertuo. Jakož hned od toho jest dvuor žołdnéřský a jest jako obora veliký a ohrazený zdí vysokou, neb tam jiným nedadí, zvłáště darmo, a tu se těm věcem učí. Jakož sem se chtěł také podívati a šeł sem k tomu dvoru i nebyło jich tam a tu jsem tepruv zvěděł, že se tomu neučí než v pátek, i neviem, co praviti, když sem neviděł. A také na ta divadła nepustí žádného neznámého, leč dá majdýnu ten peníz.

Potom mi dále pravił: „Když sem se již těm kusom naučił a že již jiní rozuměli, že se k tomu hodím, i vydali o mně svědectvie ta před žołdánem, že se hodím, tehdy žołdán darovał mě. Dał mi kuoň, zbroj všecku a šaty nové i všecky věci nové, což k tomu přísłušeło jest.“ Neb ten obyčej u nich jest, že kohož daruje a k dvoru přijímá, tehdy všecky věci nové jemu dává. A hned při tom času kázał mu zapsati žołdán 12 złatých