mnoho lidí jako v některé celé zemi, a nic nebudu za złé mieti, jestliže se komu co nepodobného zdáti bude proti obyčejuom těchto zemí, věřiti nebude. Neb já již na cestě jsa, rozprávky mnohé a některé, tam jsa, věřiti jsem nechtěł a potom jsem sám viece viděł, a protož ještě mnohé věci níže jsem psáti kázał, než jest vskutku shledáno. A mnoho jest, což jsem shlédał a viděł nepodobného, hned jsem nechtěł, by to psáno było, a zvłáště v té v Židovčině ulici a v tom słavném městě i jinde, kdež sem był, než což sem znamenitějšího viděł, toho některého ještě velmi krátce dotekł jsem, ješto neviem, bude li mnohému věřeno.

Žołdán jest pán bohatý na złato i na střiebro převelmi i na rozličné klénoty a jest pán mocný převelmi i na lid jest bohatý, neb jich množstvie u svého dvoru chová a hojný žołd płatí nebo dává žołdnéřom svým. A u jeho dvoru jsou dvořané nebo žołdnéři velmi bohatí, nebo mají złatých dosti, jakož jsem se jim dívał a był jsem mezi nimi. I seznámił sem se s jednim, kteřížto uměł roussky, a ten był jest z země vałasské. I ptał sem se ho, kterak se jest dostał do Ejipta, kterýžto pověděł mi: „Był sem malý pacholetem, když sem był vzat do Turek, a potom ten, číž sem był, prodał mě do Ejipta. I koupił mě jeden mamałúk, jako by řekł žołdnéř, kterémuž chovał jsem kuoň jeden, a když sem toho pilen był, potom mi poručił dva a tak dále, až mi i jiné věci poručił. Když sem pak jemu věrný był a toho pilný, což mi poručił, potom mi poručił i lidi, že sem jim rozkazovał. Potom skrze milost jiných a dobrú pověst dostał sem se k dvoru žołdánovu.

Potom mě vedli a učili kusom dvorským a obyčejuom jich šermovati a z łučiště střieleti pěšky i na koni, z łuku s předu i z zadu, jakož obyčej u nich jest, potom s dřevcem jezditi a jim se učiti, což potřeba káže, neb jiným kusom mnohým“, jichž já ukrátím, neb oni jich tam příliš mnoho mají a umějí těch žertuo. Jakož hned od toho jest dvuor žołdnéřský a jest jako obora veliký a ohrazený zdí vysokou, neb tam jiným nedadí, zvłáště darmo, a tu