každého souditi, a netoliko obecné lidi, ale i pány. A ti úředníci chodí s złatými hůlkami a za jednim veliký houf słužebníkuov jde, když jede po městě, a těm úředníkom žołdán věří najviec a těch jest najviec při žołdánu. Druzí sou úředníci menší a ti nosí hole v rukou větší než první a nezłaté, ale sou malované a zezpod neviem, jaké sou. A třetí úředníci mají hole biełé a těch nám pravili býti několik tisíc. Úředníci ti všudy chodí po Ejiptě řiedíc, komuž co kde potřebí jest, a žádnému nedopustí křivdy činiti aneb škody druhému. Jiných úředníkuov žołdánových, o kterýchž sem słyšeł, v Ejiptě mnoho jest, jichž sem zanetbał psáti. Neb žádných zprávcuov ani úředníkuo žołdánových obyčejem městským v Ejiptě nenie, než všecko z lidu słužebného od žołdána ustaveni jsou.

Pobyvše tu chvíli mezi hradem a branami, šli sme těmi branami zase a v každé bráně viděli sme žołdnéřuov množství a braně rozličné stojící a visící, ješto tomu já počtu neviem. Sšedše s hradu, šli sme na ryňk ten, kterýž słove jazykem jich taktagalcizojazyčný text. Ryňk ten jest po rozumu hádaje, zdá mi se, že je za puoł míle zdélí. Tu sem viděł hráče rozličných her hrajících šermy divné, kajklířství rozličná, kolby, honby, jiné hry divné, nám v našich zemiech neobyčejné a o mnohých nesłýchané, o nichž by było mnoho psáti. A odtud sem šeł na hospodu.

I pravili mi, v Ejiptě že jest 17 tisíc vełbłouduo, toliko těch, na kteréž vodu berou z Nýlusa a roznášejíc po Ejiptě, prodávají ji. Opět mi se to věc nepodobná zdáła i ptał sem se nejednoho o té věci a každý jest mi tak pravił jako první, a že z toho každého vełbłouda na každý den žołdánovi płatu dávají majdýnu ten peníz, kterýžto peníz tak mnoho płatí jakoby 8 peněz biełých. Než to viem, že těch na všecky strany města, kamž se obrátíš, ano se s nimi všudy ženou, než počtu já jim neviem, než což jsem od lidí słyšeł, to pravím.

Pak sem šeł k Nýlusu řece na procházku. A około břehův Nýlusových roste třtí vysoké velmi, kteréhož mnoho jest na obě straně břehuov za několik mil zdélí, a