než olíví.

Potom sme šli na horu Olivetskou velmi vysokou a příkrou, nebo hora Olivétská všecky jiné hory převyšuje, kteréž sú około Jeruzaléma. A když jsme na ni vešli, veseło jest na ní velmi, až tam míło býti, neb jest tehdáž kvetło oliví a dřieví cedrové, a jiného dřieví na ní nenie než to dvoje, i była jest ozdobena vuoněmi rozličnými také z bylin mnohých, kteréž na ní rostou.

Potom mě vedli k tomu miestu, ukazujíce, odkud Pán Kristus na nebe vstoupił. Na tom miestě jest skáła alabastrová velmi rovná a hładká a na té skále jest šest šlépějí čłověčích a jakoby bosýma nohami vtłačeny do té skáły były dobře hłuboko a jest i prsty znáti. Około té skáły uděłána jest kaplička maličká a u dveří té kapły jest strážný múřenin, totižto pohan, a nedá tam bez peněz choditi, než ktožť nelituje peněz, tohoť hned pustí, neb na ta všecka miesta, kteráž sem jmenovał aneb ještě je praviti budu, každý svobodu má jíti, złý i dobrý, peníze maje, všehoť důjde. Než toho sem svědom a tiem jsem jist, že bez peněz máło tam co zvie a ohledá, neb což sem rozuměti mohł, že ta všecka miesta svatá a znamenie, kteráž sou od pohanuov dopuštěna křesťanom je v poctivosti mieti, pro své veliké užitky, kteréž z nich mají, dopustili sou, však také i bosáci toho dosti dobrý půžitek mají a zdá mi se, kdyby toho nebyło, musiło by to všecko spustnouti, jakož již mnohé zpustło.

Také s hůry Olivétské najlépe sem viděł Jeruzalém a shlédł sem połoženie jeho. Zdáł mi se tak veliký, což sem rozuměti mohł, jako Králové Hradec a nětco jest k němu podobný, neb tak dłouze leží a neširoce a jest na hoře dosti vysoké, jako by mohł býti Tábor, než ještě mi se zdá hora vyšší než táborská.

Jeruzalém około sebe se tří stran má rokle veliké nebo údolé a na čtvrtú roveň čistá a słyšał sem, že by s té strany Týtus a Vespesianus dobývał ho.

Hrob Pána Krista, jdouce od těchto zemí, po pravé ruce jest a chrám Šałomúnuo był na levé ruce, nachýliv se k hoře Olivétské k východní straně słunce. Około Jeruzaléma máło rovní jest, než hory veliké