zaběhlo, Jordán obrátil sě zasě. Ps113,4 Hory veselily sě jako skopcové a skály jako berani ovčí. Ps113,5 Co jest tobě, moře, že si zaběhlo, a ty, Jordáne, že vrátil si se zasě? Ps113,6 Hory, veselily jste sě jako skopci, a skály, jako berani ovčí? Ps113,7 Od obličeje hospodinova hnula sě jest země, od obličeje boha Jakubova, Ps113,8 jenž obrátil opoku v jezera vodná a skály v studnice vodné. Ps113,9 Ne nám, hospodine, ne nám, ale jménu tvému daj chválu, Ps113,10 nad milosrdie tvé a pravdy tvé, ať někdy řkú vlasti: „Kde jest bóh jich?“ Ps113,11 Bóh ale náš na nebi, všě, což koli chtěl, učinil. Ps113,12 Obrazy vlastí střiebro a zlato, skutci rukú lidskú. Ps113,13 Usta mají, a nezmluvie, oči mají, a neuzřie. Ps113,14 Uši mají, a neuslyšie, chřiepie mají, a nevonějí. Ps113,15 Ruce mají, a nevzlapají, nohy mají, a nebudú choditi ani zvolají hrdlem svým. Ps113,16 Podobni jim buďte, již činíte je, a všicni, již úfají v ně. Ps113,17 Dóm Israhelóv naději jměl v hospodinu, pomocník jich a zaslonitel jich jest. Ps113,18 Dóm Áronóv naději jměl v hospodinu, pomocník jich a zaslonitel jich jest. Ps113,19 Již bojie se hospodina, naději měli v hospodinu, pomocník jich a zaslonitel jich jest. Ps113,20 Hospodin pomněl byl na ny i požehnal nám. Požehnal domovi Israhelovu, požehnal domovi Áronovu. Ps113,21 Požehnal všěm, již sě bojie hospodina, drobným s většími. Ps113,22 Přidaj hospodin na vy, na vy a na syny vašě. Ps113,23 Požehnáni vy hospodinem, jenž učinil nebe i zemi. Ps113,24 Nebe nebeské hospodinu, ale zemi dal synóm člověčím. Ps113,25 Ne mrtví vzchválé tě, hospodine, ani všickni, již schodie v peklo, Ps113,26 ale my, již smy živi, blahajmy hospodinu, od toho nynie a až na věk. Chvála…
U pondělí
Tento žalm učinil David, když jest nemáhal, boha prosě za svú duši.
Ps114,1 Milovách, že uslyší hospodin hlas modlitby
