jako den včerajší, jenž minul. A stráže v noci, Ps89,5 již za nic mají, jich léta budú. Ps89,6 Ráno jako zelina minú, ráno zkvetni a miň, večer spadni, ztvrdni a zsechni. Ps89,7 Nebo smy zstali v hněvě tvém a v rydání tvém smúceni smy. Ps89,8 Položil si nespravedlnosti naše přěd sebú, věk náš v osviecení obličeje tvého. Ps89,9 Nebo všicni dni naši sešli sú a v hněvě tvém zhynuli smy. Léta naše jako paúk rozmyšlena budú, Ps89,10 dné let našich v nich sedmdesát let. Ale ač u mocech tvých osmdesát let, [a]text doplněný editorem[951]a] et lat. potom viec jich úsilé a bolest. Nebo nadejde tichost i budem tresktáni. Ps89,11 Kto zná moc hněvu tvého a pro strach [tvój]text doplněný editorem[952]tvój] tuo lat. hněv tvój Ps89,12 rozčísti? Pravici tvú tak známu učiň a učené srdcem u múdrosti. Ps89,13 Obrať sě, hospodine, až doněkud? A proseben buď nad sluhami tvými. Ps89,14 Naplněni smy ráno milosti tvéj, veselili smy sě i kochali smy sě ve všěch dnech našich. Ps89,15 Radovali smy se pro dni, v nichž si ny ponížil, a let, již smy viděli zlé. Ps89,16 Vzezři na sluhy své a na skutky tvé a oprav syny jich. Ps89,17 I buď světlost hospodina boha našeho na nás a skutky rukú naší oprav na nás a dielo rukú naší oprav.
Tento žalm učinil David, kteréhož točíš oznamovali Davidovi. A to zpievánie byla chvála, kterúž chválu anjelové, zóstalí po Luciperovi, jenž strčen byl s nebe, zpievali sú.
Ps90,1 Jenž bydlí u pomoci Vrchnieho, v zásloně boha nebeského vzbydlí. Ps90,2 Die hospodinu: „Přijimatel mój jsi ty a útočišče mé, buoh mój, budu úfati veň.“ Ps90,3 Nebo on vyprosti mě z osidl lovcových a od slova ostrého. Ps90,4 Plecoma svýma zasloní tě a pod peřím jeho budeš úfati. Ps90,5 Ščítem obklíčí tě pravda jeho, nevzbojíš sě od strachu nočnieho, Ps90,6 od šípa letiecieho ve dne, od věci chodiecie ve tmě, od střiece a běsa poledního. Ps90,7 Padnú od boku tvého tisíc a deset tisícóv od pravice tvéj, ale k tobě sě nepřiblíží. Ps90,8 Všakože očima tvýma znamenáš a odplatu hřiešných uzříš. Ps90,9 Nebo ty si, hospodine, naděje má,
