tvéj? Ps73,2 Pomni sboru tvého, veňž si sě uvázal od počátka. Vykúpil si prut dědiny tvéj, hora Sionská, v niež si bydlil v něm. Ps73,3 Podejmi ruce tvoji na pýchy jich do konce, co zlobil sě nepřietel na svatého! Ps73,4 I chlubili sú sě, již nenáviděli sú tebe, prostřed slavoty tvéj. Položili znamenie svá, znamenie, Ps73,5 i nepoznali jako na výščí na vysocě. Jako v lesě dřevném sekyrami Ps73,6 vyrubali vrata její v niej, sekyrú a násečí povrhli sú ji. Ps73,7 Sžehli ohněm svatinu tvú, na zemi poskvrnili stan jmene tvého. Ps73,8 Řekl v srdci svém rod jich spolu: „Přěstati kažme všěm dnóm svátečním božím s země.“ Ps73,9 Znamení našich neviděli smy, již nenie proroka a nás nepozná viec. Ps73,10 Dokudže, bože, ukárati bude nepřietel, dráždí protivník jmě tvé do konce? Ps73,11 I proč odvracuješ ruku tvú a pravici tvú z prostřěd nader tvých do skončenie? Ps73,12 Ale buoh král náš na věky, přěd věky, učinil jest spasenie prostřed země. Ps73,13 Ty potvrdil jsi v síle tvéj moře, zamútil si hlavy ješčerové u vodách. Ps73,14 Ty zlámal si hlavy ješčerové, dal si jej krmí lidu múřínskému. Ps73,15 Ty jsi prodřěl studnici i potoky, ty si zsušil řěky etanské. Ps73,16 Tvój jest den a tvá jest noc, ty skoval si záři a slunce. Ps73,17 Ty si učinil všětky mezě zemské, léto a podjesen, ty si stvořil jě. Ps73,18 Pomni toho, nepřietel ukáral hospodinu [a]text doplněný editorem[763]a] et lat. lid nemúdrý vzdráždil jmě tvé. Ps73,19 Neoddávaj zvieřatóm duší zpoviedajície tobě a dušě chudých tvých nezapomínaj do skončenie. Ps73,20 Vzezři na ustavenie tvé, neb naplněni sú, již otemněli sú země domóv nespravedlných. Ps73,21 Nebuď odvrácen pokorný, učiněn pohaněn, chudý a nedostatečný vzchválé jmě tvé. Ps73,22 Vstaň, bože, suď věc mú, zpomeň ukáranie tvého, toho, ješto od nemúdrého jest celý den. Ps73,23 Nezapomínaj