Tento žalm David přikázal zákonníkóm řékati osm dní po obřezání dětí.
Ps92,1 Hospodin kraloval, krasú oblečen jest, oblekl sě hospodin silú a přěpásal sě. A toť, utvrdil okršl zemský, jenž sě nepohne. Ps92,2 Upraven stolec tvój z toho časa, od věka ty jsi. Ps92,3 Vzdvihly řeky, hospodine, vzdvihly [řěky]text doplněný editorem[975]řěky] flumina lat. hlas svój. Vzpodjaly řěky vlny své, Ps92,4 od hlasóv vód mnohých. Divné zdviženie morské, divný na výsosti hospodin. Ps92,5 Svědečstvie tvá věřície učiněna sú přieliš, domovi tvému slušie svatost, hospodine, na dlúhosti dní. Chvála…
Tento žalm: zlořečenstvie od Davida vyšlo jest na všecky své protivníky.
Ps93,1 Bóh msty hospodin, bóh msty volně činil. Ps93,2 Vzvyš sě, jenž súdíš zemi, zaplať odplatu pyšným. Ps93,3 I dokudže hřiešníci, hospodine, dokudže hřiešníci vzchlubie sě, Ps93,4 vypravie i vzmluvie nespravedlnost, vzmluvie všickni, již činie neprávo? Ps93,5 Lid tvój, hospodine, ponížili a dědinu tvú nuzili. Ps93,6 Vdovu a příchozi zahubili a sirotky zbili. Ps93,7 Řekli: „Neuzří hospodin ani urozumie buoh Jakubóv.“ Ps93,8 Urozumějte, nesmyslní v lidech, a blázni, někdy smyslte. Ps93,9 Jenž usadil ucho, neuslyší, jenž složil oko, neznamená? Ps93,10 Jenž treskce vlasti, nevzlaje, jenž učí člověka umění? Ps93,11 Hospodin vie myšlenie lidská, nebo ješitna jsú. Ps93,12 Blažený člověk, jehož ty kážeš, hospodine, a zákonu tvému učíš jeho, Ps93,13 aby utišil jemu ode dní zlých, až vykopají hřiešnému dól. Ps93,14 Neboti hospodin neodpudí osady svéj a dědiny svéj neodstúpí, Ps93,15 ažti sě právo obrátí v súd, a již podlé jeho, všickni, jenž pravého sú srdce. Ps93,16 Kto vstane se mnú proti protivníkóm a kto stane se mnú proti činícím nespravedlnost? Ps93,17 Jedno že hospodin pomože mi, bezmála bydlila by u pekle duše má. Ps93,18 Ač diech: „Hnula sě noha má,“ milost tvá, hospodine, pomožieše mi. Ps93,19 Podlé mnostvie bolestí mých v srdci mém, útěchy tvé obveselily sú duši mú. Ps93,20 Či se tebe přídrží stolice nespravedlnosti, jenž
