zvedlo. A vám to dobře vědomo jest, kteří s nimi na vojně býváte, potom jejich veselé obrátí se v žalost a v zármutek. Milí bufromané, Ježíš prorok šel byl do Jeruzaléma, a když byl mezi vinicemi, zachtělo se mu píti. I šel do jedné vinice, hledaje vody, uhlédal sloup jeden stojící přikrytý neb nějaký dčbán hliněný plný vody, kterýžto vzav, napil se. Voda ta byla čistá, ale ku pití jako pelynek hořká. A řekl Ježíš k tomu dčbánu: ‚Pověz mi, kterak jest to, že máš v sobě vodu čistou a tak zlou píti. Čím jest to?‘ Odpověděl ten dčbán: ‚Jedna jehla ukradená prodána byla za peniz a ten jistý peniz dostal se mezi jiné peníze, za kteréž sem já koupen.‘ Protož pohleďtež na to, milí bufromanové, kterak malá krádež jest veliký hřích. A poněvadž svatému proroku se zjevilo, kterak pak před Bohem můž tejno býti? Protož buďtež na sebe laskavi, jeden druhému nečiň křivdy ani krádeže. Pakli kde kdo co najde, navraťte a nežádejte, ale dejte všudy volati, jednou, druhé i třetí. Nenajde-li se ten, číž jest, rozdejte pro Bůh chudým lidem, při sobě toho vždy nezachovávejte a do křesťanských zahrad nechoďte, neb jest lid zatvrdilý. Jestliže mu co v zahradě vezmete, bude tě klnouti bez přestání a nedopustí mu Bůh na pomstu volati, protož podrobeným křesťanům nečiňte křivdy. Pakliby kde kdo vzal v zahradě bufromanské nětco, ač se hněvají zahradníci, však proto odpouštějte, aby vám od Boha také odpuštěno bylo, nedržte dlouho hněvu