Philomates Dačický, Matouš (Walkenberský z Walkenberku, Matouš): [O vyvýšení a vysokém důstojenství lidského pokolení (část)]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III F 14, s. 564–635. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

[604]číslo strany rukopisu

Jak plod v mateři roste

Již povědíno, že přirozené semeno tak dlouho usiluje a pracuje svou přirozenou horkostí při krve v životě ženském, až se oboje spolu zběhne neb spustí, rovně jako mléko, z kteréhož se sejr dělati má. A tak potom bývá kousek masa z toho, z kteréhož potom skrze usilování horkosti semena vždycky čím dále, tím víc a víc přibejvati bude, až nejprv všelijaké oudy člověčí a naposledy všecken spůsob, kteréhož celý život potřebuje, dosáhne a míti bude, po kterémžto spůsobu z řízení Božího vstoupí skrze usilující horkost do téhož těla duch slavný. A tak ty měkké, vlhké oudky v životě mateře různo rozžene, tak dlouho, až se ten živůtek neb to malé tělo stvořené maličko posilní a zevnitřnímu větru neb povětří přivykne, kterýž potom skrze přirozenú, vyhánějící moc z života mateřinného na svět vypuštěno a vydáno bude. Ale řekne někdo: Pověz, poněvadž o tak skrytých a tejných věcech rozprávíš:

Kterak se to přichází, že již ten narozený člověk vždy předse roste?

Přichází takto: že ta přirozená horkost ona nikdy nemůže zaháleti, jakož pak to se spatřiti může na každém vohni, že se vždycky hejbe a plamen neb dejm z sebe vypouští. Též také ona [605]číslo strany rukopisusvou mocí neb usilováním ty oudy dlouho živí, až člověk v svú vyměřenú míru a přirozenú postavu vyroste. Okáže se opět někdo, žádostiv jsa o takových tejnostech před vobenými lidmi skrytými známost mítí, řka: Ještě mi potřebí jest věděti:

Kterak pak to přichází, že potom člověk růsti přestává? Proč vždycky předce jednostejně neroste?

Odpověd:

Dokavad jsou oudové mladí ještě, také krve a přirozeného semena, z kteréhož jsou se počali, tekuté vlhkosti blízcí, snadně se mohou různo tisknouti. A protož děti nejvíce při počátku rostou, tak, jakž o tom přirozených tejností vyhlašovatelé praví. Dítě, které tří let stáří jest, že jest již napoly zrostlo a že potom v jedemescítma let ledva tak velmi ruosti bude, jako jest v těch třech letech rostlo. Neb čím člověk starší jest, tím jest tvrdší i také sušší, takže různo ruosti kosti i jiní oudové neposlušní a nepovolní bývají. Ale díš: Rád bych slyšel to od tebe, aby pověděl – kterak se to stává? Tudy se stává a děje, že čím dále, tím více přirozenou horkostí vysušení bývají tak dlouho, že již pro jich[82]jich: gijch tvrd[606]číslo strany rukopisuost

X
82jich: gijch
81obrázek
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).