Časové pak plodu rozličně se rozdělují: Mužské pohlaví spíše dospívá pro větší a hojnější horkost. Za prvních šest dní, když semeno zavřené vře, jakž prvé povědíno, zarozují se měchejříčkoví[69]měchejříčkoví: miecheẏrzicżkowý baňatí, spůsob vejce mající. Tehdáž neslove ještě plod, ale gonécizojazyčný text[70]psáno alfabetou, semeno. Potom za devět dní přitahuje se krev, z kteréžto pomalu játry a srdce se rodí, takže po 12 dnech rozeznati se mohou schránky, delinací a místa předních stránek a kusův, totižto jater, srdce a mozku. A tehdáž již neslove semeno, ale plod. Potom za 18 dnův jiné oudy se rodí a rozdělují, a jakž velmi pěkně pověděl Hipokrates, kníže životních lékařův a přirozených věcí vyhledavatelův: Ramos exerit foetus.cizojazyčný text Ratolesti prý rozkládá plod. Ti[71]Ti: Tij všickni[72]všickni: wſſiczknij dnové sečtení nachází se jich[73]jich: gijch 45. A v těch, jakž učí Hipokrates, život béře a s ním duši rozumnou, božskou mocí do těla tak předivně vlitou. Neb již tehdáž čitedlnost míti počíná. A od toho času již nesluje plod, než nemluvňátko, i bejti, i jmenovati se počíná, jakž tato figura ukazuje.

[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[74]obrázek

O času, v kterýmž se hejbati počíná

Rozdíl VIIII.

Ačkoliv pak toho času čich[76]čich: czijch míti již může, však hnutí nemá. Neb ještě velmi neduživý, outlý a měkkoučké jest a času svého nedošlo. Nebo nemluvňátko tehdáž velmi podobné jest k květu stromův teničkému, kterýžto maličkejm větříčkem sprchá i také deštíčkem dosti malým snadně z stromův schází. A pro tu příčinu jest velmi potřebí šetřiti toho, aby nějaká nebezpečenství těhotným se nepřihodily nebo z nenadálého uleknutí, strašení, vohně, blejskání, hromobití neb zpatření a divadel, zpotvořených a nepřirozených dětí, lidí, hovádek. Itemcizojazyčný text, z přílišné veselosti nebo zasmušení a tesknosti, nebo z přílišného hejbání, běhání, skákání, shejbání, jezdění, anebo z naplnění a přeplnění nějakých pokrmův i nápojův, tomu času odporných.