Nebo jakožto cava venacizojazyčný text jest počátek všech žil krevních, skrze kteréž krev obživující do všeho těla se rozděluje a dodává, tak také od aorty pocházejí všechny žíly životní, jakožto ratolesti po všem těle duchy životní odevšak vylévající. Nebo srdce jest studnice a pramen životní horkosti, bez kteréžto jiní oudové nejsou mocní a učinlivi, aniž může bez něho který živočich živ býti. Co se pak aorty tkne, ačkoliv na jiném místě široce o ní psáno bude, však tuto o ní povědíti a věděti neškodí, že jest šestkráte tlustší nežli jiné žíly životní, od ní počátek beroucí, jakž Galenus to v svých knihách vypravuje, v čemž i Aristoles, jednostejně smejšíc, k němu přistupuje. Pod tou aortou velikou v levém lůžku srdce rodí se ještě jiná žíla, kteráž slove arteria venosacizojazyčný text. Ta ačkoliv jest jistotě žíla pulsovní a životní, duchy spravujíc dodává, však z té příčiny venosacizojazyčný text se jmenuje, že má jednu toliko kožku a takovou, jakouž obyčejně krevní žíly mívají. A ta proto složena jest, aby studené povětří od plic k srdci pro občerstvení srdce přivozovala a přílišnou horkost temperovala a skrocovala, a z srdce zase odvozovala.
A že z oboudvou[57]oboudvou: obaudwau lůžek srdce žíly proskakujíc do plic se vpouštějí, z těch také plíce se skládají. Nebo žíla z lůžka pravého pocházeje, subtilnou velmi krev přivozuje, kterážto krev rozkládajíc, odtad maličké žilky, k čmejříčku neb vláskům u kořene stromů podobné, v tělo neb maso plic se obracuje.
Od veliké pak žíly srdečné a jaterní, kavy[58]kavy: cauẏ totižto aorty, též od jejích ratolestí přirozují se prsy celé. Potom také i ramena, i hnáty.
O početí a narození mozku
Rozdíl VII.
V čase předpověděném také se vrchní a nejpřednější této struktury a stavení stránka a stolice mocí nejpřednějších, totižto mosk a hlava, v třetí mázdřičce svého těla tím spůsobem zarozuje. Nebo větší stránka semene do třetí baňky té nebo měchejříčku se shání. Když pak již množství duchu jest v semenu, ten duch aby zachován byl, schází se a hojně semena přitahuje. A zavírající se v své dutosti, působí bříško jakési, z kteréhož potom formuje se mozk.
Zevnitř pak jako nějakým přikryvadlem odevšad z každé strany přikrejvá se. A to přikryvadlo, jsouce horkostí spečené a vysušené, oustka přivodí a kostlavé přirození, jako leb, jakž toho příhodnou formu tato figura, teď položená, ukáže.