[578]číslo strany rukopisutakoví zbytkové v matce mezi tou první mázdřičkou se zdržují až do času porození, kdyžto po roztrhnutí svývolně učiněném aneb pomocí báby při šestinedělkách pracující, vytěkají.

Druhá pak kožka arabsky slove bilescizojazyčný text, řecky allantoidescizojazyčný text. Ta jest skrčená neb svraskalá, zatočená a křivolaká, nemnoho od faldované sukně se dělící. Do kteréžto moč, potové a jiné, jestliže jsou jaké mokrosti vostřejší, již skoro od dospělého plodu tekoucí, se distylují[40]distylují: dyſtyllugi aneb krůpějemi kapí a tam se až do času porození zadržují. Nebo již nemluvňátko dospělejší v času jistém učiněné ne skrze žíly, po kterýchž moč do měchýře teče, ale průchody jakýmisi skrze pupčík[41]ve slově přepisováno ven z šranku neb z své ohrady moč vypouští. Obhražuje se tehdy tato mázdra od druhé, též i od jiných mokrostí, k plodu přináležejícími, aby vostrosti jich[42]jich: gijch nebyla uražena a nebo aby sobě něco nečistého nepřipojila.

Třetí pak kožka všecken plod vnitř objímajících odevšad obsahuje a od mokrostí i od draslavých, zevnitřních mázdřiček plod ještě měkkoučký a outlý ochraňuje. A jest velmi měkkoučká, subtilná, [579]číslo strany rukopisua teňoučká. A proto slove armatura conceptuscizojazyčný text, vodění, v kterémž se rodí. Arabští filosofové říkají té mázdře abgascizojazyčný text. Těch pak všech třech rozdílností smíšením semene, z kteréhož plod pochází, spůsob, tato figura představená oznamuje. [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[43]obrázek plodu s „mázdrami“

O zarozování předních a jistých stránek

Rozdíl IV.

Matku k magnetu kamenu,železo k sobě mocí přirozenou přitahujícímu[c]přitahujícímu] przitahugiczẏ, podobná,. Když již semeno přijala a svou horkostí v spůsob husté sedliny neb v spůsob vejce slepičího vobědvě[44]vobědvě: wobiedwie semena zavřela hned ode dne prvního až do dne šestého mnoho subtilných žilek, zarozených z horkého svého hnutí, vypouští.

V první mázdřičce, v kteréž jest obvalené semeno, slove chorioncizojazyčný text[45]psáno alfabetou, jest mnoho žilek neb špiček maličkých, k čmejříčku u kořene stromův nápodobných, kteréžto rozdílně setkané scházejí se a činí dvě životní žíly a uprostřed průchod, kterýž slove uragoscizojazyčný text[46]psáno alfabetou. Ty žíly krevní a životní jsou jakožto kořenové plodu. Nebo jsouce vpuštěné do semena, skládají pupek. Tehdy za prvních šest dní připravují se ty žilky maličký, k vláskům neb čmejříčku u kořene stromův podobné, a semeno vnitř vře. Potom když již