[572]číslo strany rukopisuslunečných podlé bludného domnění filosovského zmítán bývá, nepošlo. Ale že jest mysl věčná a všemohoucí, kteráž svým mistrovstvím, uměním dokonalým[30]nadepsáno za škrtnuté „dospělým“ a svrchovaným všeckny věci pro příčiny toho jisté, ne lehké, ale znamenité a potřebné učinila. A radou[31]radou: Raddau svou i předivným božským svým uvážením prvé, nežli se staly a vykonávaly, byla přehlídla. Vypíši tehdy kratičce celého člověka a pro snadnější toho všeho vyrozumění a spěšnější pochop na jisté rozdíly jej rozdělím. Ty pak, pobožný čtenáři a příteli[32] „a příteli“ nadepsánou touž rukou nad řádkem, tejnosti před tvé oči vážně ode mne nyní předestřené, uctivě a se vší pobožností hleď čísti, ne lehce co hovado sobě jich[33]jich: gijch vážíc.

O početí a narození člověka

O velikou a nasnadnou věc se pokoušejícím, však o hodnou a potřebnou, v kteréž by pracovali a ji vysvětlili, potřebí jest, aby práce žádné nelitovali. Nebo jestliže poznání jiných věcí v přirození nás potěšuje, čím více spatřování a vyšetření přirození našeho má nám vděčnější, příjemnější a potěšitedlnější bejti? Zvláště poněvadž nám mnohé oužitky přináší. Platné jest zajisté, jakž prvé oznámeno, i prospěšné k zachování zdraví vezdejšího a síly přirozené. Tolikéž i k naučení ušlechtilých cností, k napravení mravuov dobrých a pobožných, na člověka, rozumné stvoření Boží, náležejících.

Přirozený pak porod člověka slavní doktoři[34]doktoři: doktorzij a životní lékaři staří, všemu světu známí, praví býti takové, jaké se při zrostu všelikých kmenův vyšetřuje. Nebo jako kmenové všelijací, do země vštípení, svůj zrost